Margarínová lobby

Z archivu

Naposledy jsem na tohle svinstvo narazil u pitné vody. Začnete tak, že vezmete nic netušící přírodní produkt. Pak přidáte několik osvědčených mluvicích hlav (tituly před i za jmény podmínkou) a necháte je zcela nezávisle odříkat dovedně poskládané sdělení. V jednotlivostech je pravdivé a v zásadě se proti němu nedá nic moc namítat. Ve výsledku vás ale zlehka pošťuchuje k určitým závěrům a zároveň vás hned pohodlně nasměrují k světlým zítřkům.

V bitvě vodáren a baličů vody to takhle naposledy schytala obyčejná kohoutková voda. Minulý týden jsem na podobnou situaci narazil u másla. ČTK vydalo velmi šikovně zakuklený materiál, po jehož přečtení je vám jasně naznačeno, že máslo = ucpané cévy, infarkt, smrt a že řešení je naštěstí hned po ruce — margarín s máslovou příchutí.

Kdo článek zpracoval, nebo z jaké tiskové zprávy vyšel, nedohledáte. Účel je ale jasný na první pohled. Možná byste se divili, že to nefunguje, nebo že se to dál nešíří. Když z toho ale další média slepí vlastní výtvory, nákaza se šíří dál.

Pokud se navíc podíváte do minulosti, uvidíte podobných článků, kde se vytváří primitivní polarita máslo vs. tuky, ještě více. Občas se dokonce mihne i nějaký ten název produktu a co je nejvtipnější — citované mluvicí hlavy jsou vesměs ve stejném složení.

Kamaráda Pavla Kočičku z Ekonomu tohle umělé a zjednodušené interpretování tuků v jídle už také moc nebavilo, a tak vyhledal jednoho z nestranných odborníků (snad alespoň s 99% jistotou, kdyby ne, tak už mě klepne) a požádal ho o několik vyjasnění. Jeho text tady dávám v plném znění:

I když si ale na pomoc vezmete výživáře a odborníka na tuky, stále vám do skládanky chybí klíčové kousky — správná míra a souvislosti.

Můžete třeba stokrát vybírat správný olej na smažení, to nejlepší máslo do pečení a donekonečna rozebírat podíl jednotlivých tuků, pokud ale nemáte správné návyky, stejně vám to moc nepomůže. Stačí do jídelníčku pustit příliš mnoho polotovarů a průmyslově opracovaných potravin a rázem může být všechno jinak. Ve spoustě potravin, které si nepřipravujete sami doma, totiž velmi snadno ztrácíte kontrolu nad jejich přesným složením.

Jindy to zase komplikují vaše samotné zvyklosti. Kolik potřebujete sníst masa? Vaříte doma? Jak často smažíte a pečete? V jakém kontextu a v jaké kvalitě si dopřáváte lahůdky, cukrovinky a uzeniny? Když to všechno sečtete, jsou pro vás tyto proměnné mnohem důležitější než to, jestli do nákupního košíku nakonec hodíte olivový olej, máslo nebo margarín.

Tohle už ale od výrobců tuků moc neuslyšíte. Čím více se dá pro ně jídlo zredukovat do krabičky s potiskem, tím lépe. Pro vás ale rozhodně ne…

Aktualizace

Doplňuji o vyjádření Jiřího Majstra z ČTK.

Reklama

Komentáře

Miluju máslo a hojně ho používám, taky olivový olej. Margarín v mém nákupním seznamu už dlouhou dobu nemám. Něco jsem si o něm přečetla a nechutná mi. Nemám tedy důvod ho používat.

Místo másla margarín, místo smetany mléko, místo vývaru voda a rázem tu máme zdravou hotovku za 49 Kč.

Jó máslíčko…to mi nikdo nevezme. A může vyhrožovat, čím chce. Jen jsem pravda snížila spotřebu:)

jsem za maslo, maximalne jsem driv pouzivala easy od olmy, coz bylo sice „maslo rostlinne“, ale jemnost mu dodaval smetanovy zakys. easy jsem uz v obchode dlouho nevidela, takze maslo bylo jasna volba kam dal. ony mi margariny trochu evokuji ethylvanilin… imitace neceho prirodniho vyrobena uplne synteticky…

Není možné milovat jídlo a nemít rád máslo (sádlo, slaninu, oliváček,…) Víte někdo, k čemu se používá margarín? Šel by použít místo vazelíny?

To Cuketka:
Moc díky za článek, ve kterém je všechno přesně vystiženo. Antagonismus máslo versus margaríny je nesmyslný, umělý a je důkazem toho, jak se u nás píše (a nepřemýšlí) o výživě. Nejsou přece žádné zdravé a nezdravé potraviny, jen zdravý a nezdravý jídelníček. Záleží na expozici tím kterým faktorem. Záleží na receptu, pro který určitou surovinu potřebuju.
Když má někdo 100 kilo a vysoký cholesterol a sní za den 4 zouváky tlustě namazené máslem, je to blázen. Když si dá zdravý člověk máslo v přiměřeném množství k snídani, k obědu má pokrm připravený na oleji a večer třeba salát s tučnější rybkou, je to ideální.
Z druhé strany dnes už nikoho margaríny „nekousnou“, obávané TFA neobsahují, naopak jsou schované v kupovaných koláčcích, oplatkách a fastoodech. Slzy do očí mi náhání třeba dětem určený Pribináček tyčinka (= pacholík v pseudočokoládové polevě) s obsahem TFA (trans mastných kyselin).

P.S. Doktor Dlouhý je opravdu jedním z našich nejlepších výživářů. Skromný člověk s ohromným přehledem.

Jo a když kuchař Radek Kašpárek tvrdí (nebo to aspoň z textu tak čouhá), že rostlinné tuky mají nižší energetickou hodnotu, tak je to blbost totální. Máslo má 3000 kJ na 100 g, margarín má 2 750 kJ. Když si dám na pečivo 5 g toho nebo toho, je to úplně fuk.

↪ 8 marteska:

obávané TFA neobsahují, naopak jsou schované v kupovaných koláčcích, oplatkách a fastoodech. Slzy do očí mi náhání třeba dětem určený Pribináček tyčinka (= pacholík v pseudočokoládové polevě) s obsahem TFA (trans mastných kyselin).

souhlas — největší peklo, dobrý odbyt pro tukaře a přitom to naprosto zaniká. tuk je prostě jen to co má na krabičce napsaná tuk, olej, margarín…

netušíš, jestli to někdo měřil a zvěřejnil, podobně jako třeba pro tenhle článek?

https://docs.google.com/viewer?a=v&

ono stačí baštit obyč české sladkosti/pečivo a člověk do sebe láduje tikající bombu s unifikovaným značením na obalu „rostlinný tuk“

To Cuketka:
Měření TFA v různých výrobcích dělají na VŠCHT a postupně to zveřejňuje časopis Výživa a potraviny. Takže je možno u každého výrobku zjistit, kolik TFA do sebe dostanu, když sním 100 g té které potraviny. To jediné má smysl. (ne že by bylo změřeno všechno, ale nějakou představu člověk dostane).

U nás jednoznačně máslo na chleba a na pečení sladkostí. Olivový olej a slunečnicový na palačinky. Chuťovky jako olej z dýňových jadérek nebo olej z lískových oříšků na saláty a jiné laskominy. Na určitá jídla sádlo vepřové nebo husí. Margaríny mi nechutnají, tudíž je nejím. Věřím, že každá věc se hodí na něco, ale chuť margarínu mi zkazí třeba celý chlebíček. Takže se připojuji Tomášovi, na co se vlastně margarín hodí přednostně? Ale másla jíme asi fakt hodně, to jo. Sušenkám a spol se vyhýbám…ovšem proto, že i většinou nechutnají, vůli mám slabou :)

Poté, co jsme jednou zapomněli krabičku margarínu na chatě a našli ji za cca 3 roky v prakticky nezměněném stavu, snažím se tomu vyhnout, jak to jen jde. Něco, čím i mravenci opovrhnou, se mi nezdá moc vhodné k jídlu.

Máslo používám, ale když mám výčitky, že až moc, tak si dám i margarín. Ale nesrovnávám, je to prostě něco jinýho. Když nemaj můj oblíbenej, Viva bio nebo jak se jmenuje nebo Olivia, který maj docela ok složení, tak nekupuju žádnej. A většinou nenajdu nic jinýho než Ramy, Perly, Flory v krámech.

Takováto PR hurikánová oznámení se objevují celkem pravidelně, v mé pracovní branži naposledy vzniknul podobný boj proti hormonální substituční terapii pro ženy po přechodu – že je nebezpečná, protože způsobuje rakovinu prsu. Výsledkem byl výrazný úbytek pacientek na této terapii, které přešli na několikanásobně dražším, ale bohužel neúčinným potravinovým doplňkům. Výhra pro výrobce potravinových doplňků, prohra pro farmafirmy, ale hlavně pro chudáky pacientky. Ale novináři to rozjeli krásně, důkladně, promyšleně a vyvolaly vlnu paniky s jasným účinkem – zastavit prodej účinných léků a nastartování prodeje náhražky – jak s tím margarínem, ještě k tomu neúčinné a předražené. Holt – miliardový kšeft!

↪ 13 Apolena: vtipné! :-)

U nás se používá máslo, různý olej, špek a zřídka sádlo, margarím nikoliv. Nechutná nám a nevím proč a na co ho použít. Kecy o ucpaných cévách na mě neplatí, když se mají ucpat, tak si to ucpávání vychutnám!

↪ 8 marteska:
mě takhle pobavil název u jogurtu „dobrá máma“, který je v podstatě spíš mámou špatnou :D

↪ 13 Apolena:
já mám na stolku v kuchyni už asi dva měsíce jablko a vypadá jako kdybych ho dnes přinesla z obchodu, tak si taky říkám, co je špatně :D

Přesně jak píše marteska – když si k snídani namažu jeden krajíc máslem, kolik ho tam je? 5 g? 10 g? Rozhodně zanedbatelné množství, abych si kvůli tomu lámala hlavu s cholesterolem, ale naprosto dostatečné množství, abych to chuťově rozeznala od margarínu. To samé, když ho dám do koláče a vezmu si jeden kousek z dvaceti, na které jsem ho rozkrájela. Pokud se jí střídmě, není se čeho bát.

A že má margarín horší chuť, o tom není pochyb – proto se dělají margaríny s máslovou příchutí a ne obráceně. Máslo s margarínovou chutí nezkoušel prodávat nikdo.

moc dobrý článek! díky za osvětu.. ano snažím se bojovat za bezkrabičkové stravování.. zahrádka a čerstvé potraviny jako základ.. Je mi kolikrát teskno z toho, co všechno je jen a jen modifikovaná kukuříce.. bléé. ale jinak převážně olivový olej a domácí máslo na vánočku :-)

V 99,9% u nás doma převažuje máslo, sádlo, olivový a slunečnicový olej.
Ale klidně občas použiju flóru do pomazánky, nebo heru do jednoho druhu buchty (zrovna včera jsem jí pekla se švestkama). Asi tak 2–3× do roka.
Margarín na chlebíčku nebo na chlebu mi taky nechutná, ale protože mi na chlebíčku nechutná bramborový salát nebo vlašák, tak to u kupovaného musím občas vydržet (zajímavý je, že prodávající rozlišují chlebíčky se salátem X s máslem, a přitom žádné s máslem nemají, protože je to margarín).

Infarkt je hlavně civilizační choroba. Copak prarodiče a jejich rodiče umírali na infarkt? A jedli máslo a sádlo od rána do večera. Ale celý den někde makali, neseděli a určitě nejedli křupavé musli k snídani, Brumíka a dobrou mámu k svačině, polivku z pytliku k obědu a tak dále.

↪ 22 Snookie: oni ho asi od rána do večera nejedli, podle toho, co říkal děda, toho vůbec moc nejedli…

↪ 24 Viktor: ↪ 25 pan Cuketka: mám z těch doporučení stran tuků docela guláš, zatímco u MUDr. Pavla Dlouhého z Ústavu výživy 3. LF UK třeba kokosový olej, díky značnému podílu nasycených mastných kyselin (přes 70 %) vychází asi ze všech tuků nejhůře, na webu Vlada Zlatoše je kokosový olej všude. Jasně, že je to o celkovém složení jídelníčku, ale z prvního zdroje mi vychází, že kokosovému oleji je nejlépe se vyhnout úplně a v druhém případě, že bych do sebe měl denně nacpat dvě polévkové lžíce. A teď babo raď.

Másla ( a oliváče) není nikdy dost:-) A něco, čemu se musí dodávat máslová příchuť…jak by to asi chutnalo bez ní? Jako olej do motoru. Nedivila bych se, kdyby oboje vyráběl třeba Opel:-) Ale vážně – v rozumném množství je máslo a sádlo bezvýhradně prospěšné, o oliváči se tu ani nerozepisuju. Řídím se heslem „nejez nic, co by tvoje prababička nepovažovala za jídlo“.

↪ 27 Pavel: Pavel zdravim, dakujem za citaciu z webu, pre uplne a kompletne informacie aj dovody, preco doteraz bol kokosovy olej povazovany za skodlivy sa docitate u svetoveho odbornika Dr. Mercola napriklad tu:
http://articles.mercola.com/…healthy.aspx

V clankoch su vysvetlene dalsie suvislosti o tychto nedorozumenia o skodlivosti, napriklad aj tu: http://articles.mercola.com/…oconuts.aspx

Odporucam pouzivat najma na teplu kuchynu hned ako druhu najlepsiu alternativu po sadle. Lenze na rozdiel od sadla, potraviny smazene (ak je to uz nutne) na kokosovom oleji nie je nutne vysusat servitkami. Okrem toho je vhodne ho pouzivat napriklad aj do vlociek, ako napriklad na tomto recepte, ktory mam uz „vychytany“ za viac ako 10 rokov: http://www.vladozlatos.com/…ely-rok.html
Drzim palce a vela stastia pri snahe o lepsiu verziu sameho seba.

↪ 23 Irena: No moc toho mozna nebylo, ale kdyz uz se neco omastilo, tak maslem nebo sadlem. Jasne, ze to bylo trosku obrazne. Urcite ale netvorila vetsinu jejich jidelnicku zprocesovana strava, coz se o typickem zapadnim jidelnicku rict neda. Jeji podil ve strave je myslim mnohem vetsi problem, nez kdyz si nekdo namaze k snidani chleba s maslem

Skvely clanek (Cuketkuv i citovany:), krasne vysvetlena hlavne neexistence idealniho tuku na smazeni a problematika neskodne se tvaricich anonymnich rostlinnych tuku v komercnich cukrovinkach.

Smutně mě překvapilo, že moje sestra, žijící v ČR, nazývala margarin máslem, přes moje opakovaná upozornění, že to máslo není ani náhodou. Husa jedna.
(Jinak ale vařit umí a mám ji moc rád!)

Zatím zde, krom letmé zmínky u Dv (příspěvek 12), nebylo uvedeno husí sádlo. V UK se nyní běžně dostane, např v 180g skleničkách, Graisse d'Oie, vedle od Frantíků, kteří ho, spolu se sádlem kachním vesele a bezinfarktově používají v množství větším, než malém.

↪ 35 Koja: občas mám pocit, že se nás snaží připravit na dobu, kdy budeme mít v těle šrrroubečky a matice a ty bude třeba promazávat – tak nás postupně zvykají na oleje a maziva všeho druhu..

↪ 37 obda:
↪ 29 vlado: Často citovaný dr. Mercola – http://en.wikipedia.org/…seph_Mercola , občas povídá docela z cesty. A více či méně otevřeně propaguje své výrobky zdravé výživy. A většina uctívačů nasycených tuků se odvolává na něj. Bohužel. I bez něj jsou argumenty tukového průmyslu dosti problematické. Celkově se tedy jedná o využití „vědy“ v marketingu, ovšem na většinu populace to účinkuje velmi dobře.
Trošku mě zaráží velice striktní odmítání nasycených tuků dr. Dlouhým. Když se zamyslím nad složením stravy v historii (mírné pásmo, pár tisíc let), oleje jako takové se prakticky ve výživě neobjevily. Tuky rostlinného původu pocházely převážně z obilí (v potravě ve formě celozrnné kaše), případně ořechů.
Cílem není zjistit riziko infarktu v době bronzové, ale odhadnout, čemu je lidský organismus vývojově přizpůsoben. A vychází mi živočišné tuky, pravidelný přísun tuků z obilí a příležitostně jiných zdrojů.

↪ 33 jednorožec: I zde se dá husí sádlo koupit celkem bez problémů, lepší řeznictví ho mívají. V zimě a na podzim mi krabička doma nechybí.

↪ 10 pan Cuketka: Článek v medical tribune je odporné PR, maskované za vědu. U doc. Bráta je třeba troška gůglení, aby byla zkratka jeho pracoviště objasněna: PTZ – Povltavské tukové závody (Unilever). … Od roku 2010 uzavřeno, výroba přesunuta do Polska. Si snad začnu dělat sám i máslo. Když vezmu normální kraví mlíko, tak by to neměl být takový problém, ne? Seberu smetanu, utluču…

↪ 33 jednorožec: pravda, husí sádlo je skvělé a dost opomíjené. Babička jím mastila buchty a bramborové placky, my ho jíme na chlebu sypané šalotkou. Dodnes nevezme do pusy nic s margarínem, prý to chutná válkou. Na másle a sádle si žije už 103 let.

Co se týká krabicových snídaňových cereálií a zmiňovaných sušenek, řadím to k Brumíkovi a Dobré mámě: matka která tím cpe děti je osvícená pouze reklamou.

↪ 40 savec: výroba domácího másla není vůbec složitá, jen když začnete od mlíka, sbíráním smetany, tak než se dostanete k nějakému zajímavému množství smetany, tak se z toho mlíka zblázníte :)

Jo a musím se pochlubit, byť úplně mimo téma. Dnes, systémem pokus-úspěch, vyrobena má první domácí hořčice a je mňaaam! K večeři jsou sousedovy klobásy s mou hořčicí a chlebem. Cholesterole, já tě mám TAK ráda :)

↪ 42 Apolena: Děkuji za upozornění, jsem si zapomněl udělat bilanci hmoty. 10 l mléka na čtvrt kila másla, odhadem. Takže to chce zároveň udělat i sýr, nebo tvaroh a oželet syrovátku. Varianta jogurt je sice bezodpadová, ale 10 kg za týden nedáme ;)

↪ 42 Apolena: K hořčici gratuluji, taky jsem to chtěl zkusit. Jak rozmělňujete semínka? Já uvažoval o mlýnku na mák. V Kolíně nad Rýnem mají hořčicové muzeum s výrobnou, a dělají spoustu zajímavě ochucených hořčic. Nejzajímavější mi přišla Riesling-senf, s vínem. Velmi voňavá. A pomerančová pomazánka s hořčicí… prostě obrovský prostor k experimentování.
http://www.senfmuehle-koeln.de/

↪ 44 savec: Nechala jsem semínka nejdřív několik hodin nabobtnat ve vodě s vínem (nenašla jsem ocet, tak to bylo východisko z nouze :) ), pak asi 10 minut vařila, rozšlehala ponorným mixérem na konzistenci kremžské hořčice, přidala sůl, med, trošku oleje a bylo.

Proč byste měl oželet syrovátku? Nejdřív přece sbíráte smetanu z mléka a je třeba spotřebovat mléko, pak děláte máslo a z toho zbude podmáslí, u mě zpravidla sladké, takže vpodstatě taky mléko. Jak mléko tak podmáslí se dají dál zpracovat tak, že syrovátka ještě zbude. Osobně bych zrovna syrovátku oželela ráda, vůbec mi nechutná a padne většinou do koupele.

↪ 38 savec: Přijde mi, že základní premisa „lidé doby kamenné (bronzové nebo jakékoli jiné) jedli to a to, tak to musí být správně“ je poněkud zcestná. Ještě v ranném středověku byl průměrný věk dožití celé populace kolem 20 let a dospělého člověka (tj. po odfiltrování dětských úmrtí) někde kolem 40.
Problém je, že dnes jsme na průměrném věku dožití (už je skoro jedno, jestli dospělého člověka nebo celé populace, protože dětská úmrtnost je nejméně o řád menší) kolem 80 let, tj. dvojnásobku. Přijde mi hodně spekulativní předpokládat, že to, co bylo nejlepší (nejméně špatná) strava tehdy (resp. čemu se lidský druh mohl tehdy přizpůsobit) je nejlepší i dnes.
To je problém, který vidím i u zohledňování těch Masajů a Inuitů: obávám se, že jejich průměrný věk je menší kvůli nejrůznějším jiným věcem (např. úrazy), takže prostě tak často nevidíme, jak vypadají artérie 80 letého Masaje nebo Inuita.

↪ 46 Bivoj: Prosím pozor na formulace, nikde netvrdím, že to co se jedlo před 5000 lety je dnes „spávně“, to je nebezpečná zkratka z původního. Tedy, že lidský organismus je díky evolučním tlakům takové stravě přizpůsoben. Jako příklad s výjimkou budiž třeba konzumace mléka a jedinci s intolerancí laktózy. Výsledek evoluce – metabolismus ví, jak s potravinou naložit. A naopak, kdyby ve stravě chybělo něco extra důležitého, tak se nedožijí ani těch 20 let.

Toto východisko mi umožňuje filtrovat výživová doporučení, která se co 5–10 let mění o 180° a tak nějak beze strachu si občas dát bůček.

Co mi trošku vadí je totální vytlačení opravdu celozrnných potravin z jídelníčku. Ty tam přitom byly od začátku zemědělství až do aplikace moderní mlýnské technologie (~80 let). A navíc vařené ve formě kaší, ne pečené. Tam asi dlužíme předkům nejvíc.

↪ 47 savec: Ono to v téhle diskusi zaznívá tak nějak implicitně a na hodně z těch odkazovaných webů i explicitně. To, že jsem reagoval na Vás, je spíš jen náhoda.
S tou poznámkou o celozrnných potravinách máte pravdu 100%, trochu méně jsem si jistý těmi kašemi. Důležité v potravě jistě byly, ale neméně významné byly IMHO i nejrůznější nekvašené placky a kvašené chleby. Jsou podle všeho doložené i archeologicky:
http://news.bbc.co.uk/…e/472505.stm
a oproti kaším mají výhodu přenosnosti a trvanlivosti (zejména ty kvašené).
A to, že nám vláknina často chybí a vysoký glykemický index potravin z čistě bílé mouky neprospívá, mi přijde stabilní už docela dlouho. I když je otázka, jestli doporučení tmavého chleba oproti bílému pečivu vyučované před rokem 89 bylo skutečně motivováno zdravotně, nebo spíš ekonomicky a ideologicky :-)
Jinak mám jedinou odpověď: pestrá strava, nic striktně nezavrhnovat (kromě zcela zjevně škodlivých věcí, samozřejmě), nic nenadvažovat. Margarín vyrobený z rostlinných olejů je IMHO právě takové nežádoucí nadvažování těch olejů.

↪ 48 Bivoj: Co se týče složení stravy, nejsem archeolog ani historik a většinu svých znalostí stavím na knížce Legenda o Ostojovi (aut. Zdeněk Smetánka). Nicméně – hliněné hrnce již vynalezeny byly a kaše či polévka zasytí mnohem více, než placka ze stejného množství obilí. Mimoto nevyžaduje tak pečlivé mletí. Výhoda placky je možnost ji přenášet, ale čekal bych, že stavení bude velmi blízko pole, takže si na oběd odskočí domů.
A jedna citace z výše zmíněné knížky:
Tážeme-li se, jak asi byl Ostoj spokojen s jídlem, které mu den za dnem předkládala jeho žena, a myslíme-li tím kvalitu, pestrost, …, pak je otázka položena špatně. V čase Ostojova života jíst dobře znamenalo jíst dosyta. Nic více, ale také nic méně. A nebylo to vůbec snadné.

↪ 39 Dv: Máte nějaký tip, kde husí sádlo mívají? Ptávám se po něm (pravda, nahodile) a odpovědí jsou mi vytřeštěné oči a kroucení hlavou :-(

slečna Barbora: v maďarských delikatesách na rohu Vinohradské a Kolínské – vedle Potrefené husy

↪ 50 slečna Barbora: Vetsinou to resim nakupem husy (pripadne kachny), obcas maji v nejakem hyper-super za velmi slusnou cenu (kg treba za 1.5 – 2nasobek ceny kureciho). Pak bud upect v kuse a sadlo sebrat, nebo zpracovat po castech a sadlo vyskvarit extra.

husí a kachní sádlo mají téměř vždy(ale za kvalitu neručím, nekupuji protože dostávám párkrát do roka domácí) v Globusu. těžko říct odkud je původem. jestli to též nebude od Frantíků;o) ale za těch pár korun dost pochybuju.....

Máslo a Olivový olej u mě vedou. Kachní sádlo miluju na chlebíku (proto taky vypadám, jak vypadám :-))… Margaríny obecně jsou chuťově hnusné a toto umělohmotné máslo nemám rád.

Ale proč Cuketko píšu: vzpomněl jsem si, že v sezóně přebytku cuket dělám slanečkový salát. Protože od vstupu do EU jsem již v obchodech pravé slanečky skoro neviděl, když jsem dostal tento recept, hned jsem ho vyzkoušel. Znáte ho? Podotýkám, že je to hoooodně slané, ale k pivu a grilování naprosto dokonalé:

1 kg cukety nakrájet na plátky, 20 kuliček nového koření, 30 kuliček celého pepře, 8 bobkových listů, 6 cibulí na kolečka, 6 lžiček soli, 2dcl oleje a vše promíchat a nechat v chladu odležet tak tři dny…

ani nevím, odkud ten recept je, ale autor by zasloužil nobelovku :-)

↪ 7 Tomáš Bleša: můj velice manuálně nezručný syn namazal vrzající dveře RAMOU.Po třech týdnech vrzaly znovu a navíc byly panty narezlé.Od té doby nikdo v rodině RAMU nepoužívá.

↪ 55 keny: Ano, RAMA obsahuje hydrogenmonoxid, který koroduje kovy a předávkování je smrtelné :)

↪ 50 slečna Barbora: Kupuju u Robertsona v Praze v Nuslích, bývá opravdu skoro výždycky, pokud ho přede mnou zrovna někdo nevykoupil :)

a já mám nový objev, kozí máslo. zatoulal jsem se onehdá do alberta, osminka za 52 korun, nápis Burro di Capra, vypadá to skoro jak sádlo a chutná to jak koza, trochu slané a stačí mi ho pojídat samotné s chlebem :o)

Komentáře jsou uzavřeny.