Carrotto!

V roce 2012 jsem procitl s úpornou chutí na mrkev. Můj karotenem zastřený pohled musel vzbuzovat obavy o mé zdraví. Přihazoval jsem do hrnců další a další mrkev, všechno bylo oranžové a ulepeně sladké. Vzniklo nejmrkvovější jídlo na světě — carrotto!

Předem nezastírám, že se jedná o jídlo silně nevyvážené a jednorozměrné. O to tady ale jde. Ponořit se do vany plné mrkve a dýchat jen skrze tenkou trubičku.

Anatomie carrotta

Na tomhle risottu s mkrvičkou není vlastně nic zvláštního. Pěkně se na něm ale ukazuje, jak může být zelenina výrazná a soběstačná.
Samo o sobě není nijak komplikované, a pokud alespoň trochu ovládáte základní risotto, chytíte se velmi rychle.

Mrkev je přidaná na třikrát. Do základu na začátku, jako silné pyré místo másla na konci a ještě navrch jako pomalu pečená. Sám jsem začínal s jednoduchým základem cibule a mrkve jedna ku jedné na drobné kostičky. Potom rýže, po ní trochu vína, vyvařit a pak postupné ládování telecího vývaru do správné konzistence. Carrotto na konci nepotřebuje skoro žádné máslo a parmezán. Pyré to totiž zmákne za oba.

Jen se moc přimlouvám, abyste těsně před dokončením do carrotta vmíchali alespoň jednu čerstvou bylinku. V kombinaci s mrkví se i osvědčil estragon nebo pažitka. Last minute bylinky hutné risotto pěkně probudí.

Sami můžete postupovat obdobně. Použijte svůj oblíbený recept na základní risotto a přidejte do něj mrkev třikrát jako já.

Pomalu pečená mrkev

David Chang by postup přípravy této mrkve popsal jednoduchými slovy — nech ji, kurva, bejt. A já mu dávám za pravdu. Stačí si připravit pěkné mrkve na polovic a přidat je s kouskem másla, solí a nějakou tou voňavou větvičkou na pánev. Tu dát na nejmenší plamen nebo stupeň na sporáku a pak odejít.

OK. Trochu kecám. Jednou za čas to samozřejmě musíte zkontrolovat a mrkev obrátit. V momentě, kdy trefíte teplotu másla tak, aby se nepálilo, jste ale prakticky hotovi.

Mrkev se ze začátku trochu dusí, pak se trochu peče. Když to vydržíte alespoň hodinu, krásně se scvrkne a její chuť se pomalu promění. Bude intenzivní a oříšková.

Zahuštěné mrkvové pyré

Postupujte skoro stejně jako u základního postupu na glazovanou mrkev (akorát pod poklicí bez redukce). Do rendlíčku dejte mrkev na kousky, sůl, hrudku másla, bylinku a vodu jen kousek nad mrkev. Pod pokličkou uvařte do měkka a udělejte z mrkve pyré.

Pyré nechte v rendlíčku a na středním plameni z něj za stálého míchání odpařujte vodu. Mrkev se bude trochu chytat a karamelizovat. Musíte být opatrní. Mrkev postupně zhoustne, sami to ucítíte při kvedlání. Pro dokončení ještě dochuťte čerstvě mletým pepřem, octem a solí. Pyré musí být přechucené.

Pokud vás na risottu z nějakého důvodu odrazovala nutnost použít kupy másla a parmezánu na konci, myslím, že si můžete odfouknout — minimálně máslo už není potřeba. Pokud budete používat sýr, vůbec se nebojte tvrdých sýrů, které jsou ještě vyzrálejší než běžný parmezán.

Pyré použijte úplně na konci, když už má vaše risotto správnou konzistenci rýže. Mrkev stačí vmíchat mimo plamen. Pokud se risotto slepí, stačí povolit troškou vývaru nebo horké vody. Pak bylinky, promíchat. Pak sýr, promíchat. Naposledy doladit konzistenci a čeknout ochucení (sůl, pepř) a šup na talíř.

Na závěr jedna vyloženě řečnická — dala by se pro podobný zeleninový ataka použít i jiná zelenina? Mrk, mrk ;) A děláte něco podobného?

Vyzkoušejte další recepty

Reklama

Komentáře

Nádhera! Hned jsem na to dostal chuť :) Myslím že by to skvěle fungovalo i s hráškem, jak v podobě pyré tak na konci pár kuliček :-) Nebo chřest by byl skvělý.. škoda jen že je Leden :(

↪ 1 Nikola Tepper: pyré jen z cuketky bude takové nudnější, blemcavější ;) ale samo že to taky půjde.

↪ 2 krajnik1: hrášek je jistota, akorát jsem nikdy hráškové pyré trochu potrápit odpařením — bojím se, že by ztratil barvu a to bych nerad ;) dá se ale na to jít od lesa a udělat pyré s nižším obsahem vody v pasírce.

↪ 3 suanka: touché! ;) mladší řepa je ideál a mylím, že bude mít podobné vlastnosti jako mrkev. dokonce jsem „silné“ řepové pyré už jednou vyráběl a je to naprosto v pohodě!

Co celerotto? A dýňoto, to už jsem vlastně skoro dělala.

Já dělám červený rizoto, do základu najemno nastrouhám červenou řepu a dál jedu klasicky.

Tak na to koukám a nějak nevím, co si myslet. Mrkev mám opravdu moc ráda, jak syrovou, tak vařenou, dávám ji i do guláše, mamka zas do špaget, na žaludek mi bodne bramborovo-mrkvové pyré (jako kaše, ale z dietních důvodů jen s vodou), a klasická dušená patří mezi má nejoblíbenější jídla. Přesto, když si představím chuť carotta, moc mě to neláká. Asi něco ve smyslu „dobrého pomálu“. Možná jsem jen moc úzkoprsá.

↪ 9 Olinka: jojo, říkám to už v úvodu :) carrotto je trochu extremistické.

Předem nezastírám, že se jedná o jídlo silně nevyvážené a jednorozměrné. O to tady ale jde. Ponořit se do vany plné mrkve a dýchat jen skrze tenkou trubičku.

článek je ale k vaší pohodlnosti rozkouskovaný na tři bloky, je to jemné ponouknutí k tomu, abyste si třeba vypíchla jen jednu techniku a tu použila podle své nátury. třeba to redukované pyré (i z jiné zeleniny) do jiné variace risotta (nebo čehokoliv příhodného)

na druhé straně se ale snažím jasně poukázat na stereotyp, podle které jsou zelenině vyhrazeny pouze menší vedlejší role ideálně po boku dominantního masa nebo jiné přílohy ;)

↪ 10 pan Cuketka: jo, boření stereotypů to já ráda! :-) jsem právě z lidí, kteří můžou jíst zeleninu jen tak a maso výjimečně (a s o to větší chutí). Třeba ta pečená mrkev by mě lákala právě v kombinaci s oblíbenou brkaší, jako varianta klasické dušené… Jé… Když to vyjde, ve čtvrtek se na to vrhnu a do té doby nebudu klidně spát:-)
Mmch, mojim prarodičům jsem asi před třemi lety dělala klasické houbové risotto, babička je právě typu: „Já mám zeleninu moc ráda, ale jen když je k ní maso!“, tvářila se všelijak, ale snědla to a dokonce se mi svěřila, že jí maso ani nechybělo. To jen k tomu boření stereotypů v naší rodině:-) Třeba se i já jednou odhodlám pořádně se pomrkvit.

Větřím symptomy rozdvojené osobnosti. Jaktože pan Cuketka pustil ke slovu doktora Mrvičku…? :-)

Mrkev jsme měla vždycky ráda, a úplně se mi teď sbíhají sliny!:) Děkuji za inspiraci na následující víkend. Nezastírám, že tahle zelenina se stala u mě jaksi neplánovaně opomíjenou, tak hurá do toho:)

Zítra jdu na to, risotto mám docela opilované takže jásám a jásám. Díky moc, mrkvo těš se!

Článek čtu se zájmem, mrkev je u nás momentálně díky jídelníčku půlroční dcery každodenním hostem:-) – nutno říci že velmi milým – a tak trochu všudypřítomným… Takže díky za mrkvovou inspiraci! Mrkvoto mě nějak extra neoslovuje, ale recept asi rozpitvám a použiji po částech. S tou dýní mi to ovšem přijde jako luxusní nápad.

↪ 17 stanko: a pro ty zvedave doplnim i detaily: pyre je z repy pecene, krom tvrdeho syra kosticky koziho a nahoru osmazenou savej

Mňáááááááááááááám, to musím rozhodně zkusit!

Můžu se zeptat, toto je nějaký ustálený známý recept nebo výsledek improvizace pana Cuketky? Mrkev miluju, rizoto miluju, ale přijde mi to nějaké pracné, proč dávat mrkev na třikrát…?? :)

Ja mam rad pres podzim dýňové risotto postup stejný jako tadyk u karotkového, ale s přidanou bylinkou tymiánem, stejně tak dělanou pečenou máslovou dýní ale jen lehce aby nebyla „na kaši“ a opraž. dýň. semínky viz.: http://instagr.am/p/P0iwD/
Na tu pomalu pečenou mrkev by se určitě hodilo přepuštěné máslíčko ;)

↪ 20 Lota: můžete dělat co chcete, je to přeci jen recept vyhnaný do extrémů, každá ta mrkev a její úprava má ale jiný výsledek (resp. u každé mrkve dojde ke koncentraci chuti odlišným způsobem s různým výsledkem). ustálený natož známý recept to není ;)

a jak už jsem psal Olince, můžete vzít celý postup a prostřídat zeleninu, nebo pomalé pečení mrkve či pyré s odparem a použít ho jinde. začněte třeba tím, že do svého oblíbeného neutrálního risotta přidáte při dokončení tohle pyré.

Libi se mi jak jsou na konci clanku odkazy na dalsi recepty v podobe obrazku, to je super :)

Jednou jsem tak pekl na masle mrkev a celer do rybi polevky a zapomel jsem ji v troube trochu dele a to pak byla takova dobrota, ze mi do polevky skoro nezbylo :-)

kurnik..já bych nejraděj celé dny (snad i noci) prostála u plotny a experimentovala dle páně Cuketkových recepisů. Já už do rizota přidávala úžasné dýňové pyré (které mě dostalo do kolen), pečenou mrkev (celer, petržel) si dáváme snad obden, minule jsme dělali kapustičky na zádíčka. Teď máme doma spoustu červené řepy, ale původní záměr ji zavařit je zmařen, pač jsem s ní začala experimentovat :)…a teď se chci koupat v mrkvi :)

↪ 28 Filip: ta karamelizace v papiňáku — pěkný ;)

↪ 26 Anonymní: jj, když se z některých zeleninu bere voda a přidá se pomalá karamelizace, je to úplná proměna!

↪ 25 kulida: děkuju, budu je teď přidávat všude (hodně lidí na ně kliklo :) + začínám budovat přehlednější záložku jenom s recepty: http://www.cuketka.cz/?…

Samostatná záložka s recepty je VÝBORNÝ nápad, často tady hledám starší recepty ke kterým se chci vrátit a konečně je vyzkoušet a obvykle se mi to moc nedaří. Jinak úvodní fotka je nádherná, také mě nalákala a hned v sobotu se na carrotto vrhu, dřív než se mi zas recept někam ztratí :-)

↪ 31 Martina68: nebojte, já už na tom teď zamakám, je to můj rest, který jsem měl udělat hned po redesignu. on ani starý ani jakýkoliv jiný blogový formát prostě nepřeje přehlednému shrnutí receptů, budu to muset dělat ručně (abych vynechal ty méně zdařilé) a atraktivně.

ještě k nim přidám popisky a rozdělím je podle typů, +/- to ale bude vypadat stejně ;)

Mmmm, nainspirovalo mě to na ozkoušení kombinace carrotta a dýňotem:-) prostě to pyré udělat půl napůl mrkev – dýně. Veliká dobrota, ale je nutné (nebo takhle, můj jazýček si vynutil) to dobře okořenit a obylinit:-)

No, bezva. Nejdřív mě tenhle chlap dostane na záda kapustičkama a teď podusí jak mrkvičku. Co dál? Uf :P

Ingredience se doma nachází… takže už vím, co budu zítra vařit :-)

Super! Mrkev můžeme doma ve všech podobách (momentálně ulítávám na mrkvovém salátu s mandlemi s medovo-hořčičným dresinkem a minimrkvových dortících s krémem z dulce de leche), takže tuhle variantu risotta určitě brzy vyzkouším!
Skvělá by byla určitě i obměna s fenyklem nebo černým kořenem a pastinákem (ovšem k pastináku bych přidala trošku slaniny).
Asi brzy změním barvu :-)

Vzhledem k nedostatku času a vývaru jsem udělal jenom pomalou mrkev ( s jáhlovou kaší) a je excelentní. Z másla se v podstatě stane něco jako indické ghee, což v kombinaci s mrkví zaručuje skvěle oříškově- sladké chuťové spektrum.Ždíbeček kysaného zelí k tomu chuť mrkve skvěle podtrhnul. Pecka,děcka, pojedeme do německa!! Občas jsem takhle dělal hokkaido, ale není to vono, krkev je krkev. Mrkev si takhle klidně dokážu představit v menu jako zákustíneček po jídle (či před), nebo třeba s nějakou velejemnou kaší (bramborovo-cizrnovou?..).
Jakmile picnu tele či kravku a udělám vývar, risotto mne nemine.
Máš mne na svědomí, možná by jsi mohl dělat pro Scukaře na jaře nějaké kurzy redukční diety.....

Pro mě prozatím nejpřijatelnější mrkva spáchána. Není ovšem tak hezky vyprážaná… Ale stejně mě namotivovala do dalšího mrkvění!

Stejně je to bomba, jak to tu sleduju – domácí kuchtíci se houfně přidávají k prvotní ideji, myšlenka se šíří… Cuketko, máte mou úctu za to, jak umíte zfanatizovat dav ke správné věci! A přitom je to taková blbost, že? :-))

↪ 28 Filip: Vcera jsem rozbalil novej papinak a tohle jsem hned vyzkousel. Sice bez centrifugovaneho masla, ale i tak je vysledek paradni. Mrkev v tom hrnci perfektne zhnedne a je navykova.

↪ 39 Olinka: skvělé :) „fanatizovat davy“ bych ale asi nepoužil :))

↪ 40[email protected]: musím taky zkusit, teď jste mě oba nalákali :)

uuuu tydle foodgasmy
Moc, moc dobré, mrkvička ještě od dědy, v troubě jsem ještě upekla malé řepy ve slupce, na soli, pak oloupala. Oranžové slunce září v tomto temném zkouškovém období! ;-)

Provokativně inspirativní. Mrkvové pyré donutilo mé chuťové buňky zpívat. Našla jsem i upotřebení pro malé mrkvičky z tatínkovy zahrádky – šly na máslo… Tohle jsem v tomhle šedém období potřebovala! :)

Carrotto je skvělé ani se mi nestýskalo po parmezánu. Největší bomba byly ty dlouho pečené mrkve, těch budu muset příště udělat víc ať není rvačka :)

Vynikající zimní jídlo. Zahřeje a zasytí a ještě ta božská mrkvovitost v trojí úpravě. Neuvěřitelné!

Mrkev já moc rád. Bývala, dušená, na špici mých přání pro tázající se maminku (výtečnou kuchařku), za kterou jsem zalétával nejméně dvakrát ročně do Prahy.

Vidět tu 14 dní stále stejný talíř po kliknutí na Cuketku se poněkud zajídá.
Skoro čekám, jako na starých plakátech a vývěskách, že červená barva bude první pryč, „vyšísovaná“ sluncem.
Zbyl by tu pak jen namodralý talíř, lžíce a pár pih.

Tak jsem právě dochroustala Carotto :).

Kdykoliv vařím podle receptů z internetu či časopisu, popouštím uzdu fantazii a tak výsledek bývá jen hodně přibližný. Tady jsem se však držela popisu (i základního receptu na rizotto) zuby nehty a očividně se to vyplatilo, největší bombou je pro mě pomalu pečená mrkev. Díky bohu, že za elektřinu platíme paušálně, jinak bych se na ni vážně vykašlala, ale stálo to za to. Výsledek zkazily jen příliš velké kousky mrkve přidané k cibuli na začátku rizotta (v popisu nestojí, jak velké mají být, tak jsem to odhadla – bohužel špatně). Přidanou bylinkou bylo oregano a to také nebylo příliš ideální. Každopádně jsem příjemně strávila neděli u kuchyňské linky a chuťový výsledek je lepší než drátem do voka a pocit z dobře uvařeného zdravého jídla je k nezaplacení :o). Díky za recept, pane Cuketko.

Bože, to je ale krasna a vecna diskuze. Mam radost. Jdu pro mrkev a uz se tesim na dalsi cteni. Diky Martin

Sakra jsem v praci do 6ti :( musim pak skocit do obchodu pro mrkvicku. Uplne si dokazu predstavit tu chuť te pomalu pecene mrkve. Napadlo me na zaver vmichat listky cerstve bazalky to by nemelo nic zkazit ne?

Divam se na to na mobilu, ale tak si rikam nemate to risotto na te vrchni fotce trosku ridke?

Teda tohle rizoto je naprostá pecka :))) dnes jsem doma sama bez přítele tak jsem si řekla, že si udělám nějakou zdravější mňamku, kterou by on stejně nejedl a tohle je naprosto skvělé :))) Ta sladká chuť mrkví úplně hladí a není ani tak syté jako klasické rizoto. A pažitka k tomu opravdu dokonale ladí. Myslím, že tohle jídlo by měly zařadit vegetariánské restaurace ihned do svého menu …

Na první pohled se to zdá skutečně extremistické. Mrkev tady, mrkev tam, mrkev všude… Ale výsledek je překvapivě vyvážený. Delikatesa.

Jsem mrkvomil a tohle je pro mě perla na talíři! O víkendu to zkusím, teď mám ale nejvíc chuť na tu dušenou :D

Dostala jsem hromadu mrkve ze zahrádky, tak jsem si vzpomněla na tuhle pomalu pečenou. Neuvěřitelně dobrá, karamelově máslová.

Komentáře jsou uzavřeny.