Výběr zajímavostí z nového čísla časopisu o italské kuchyni, tak jak jej prolistoval pan Cuketka! Po nadšení z minulého čísla, bylo tohle vydání poněkud řidší konzistence. Inu, co naděláme…

Výběr zajímavostí

• výrobky: celozrnná hořčice Delvita, mražený Losos steak (ne z farmy!) Kimbex
• reportáž od Gardského jezera (super počtení a inspirace!)
• tip na e-shop Itálie Do Domu
• téma čísla hořčice
• recepty: quiche s cuketami a artyčoky (artyčokový speciál již týden pilně plánuji ;), zapékané hrušky se sýrem (totální zaplavení chuťových buněk – ekvivalent marinovaných švestek ve slanině!), festonati s piniovými oříšky a artyčoky
• aktuality ze světa vína
• tip na zájezdy do sardinie, viz. sardinieonline.cz

Při pohlížení receptů jsem zjistil úřadování italského redakčního šotka, který promíchal obrázky receptů s popisy (strana 60-61). Myslím, že takovéto chyby nemají v časopise za 95,- Kč co dělat!!! :( Rovněž mě mírně znepokojila série PR článků „pomocníci v kuchyni“ představující super „novinky“ jako je mikrovlnka nebo mixér – OMG! Další zmatení u mne nastalo v jejich škole vaření o základech omáček, některé pojmy a postupy mi neseděly. Nedokázal jsem rozpoznat, jestli ve škole vaření mluví o italských nebo základních postupech.

Overall, ale zatím zachovávám přízeň ;)

Mražené hotovky jsou zlo, stejně tak jako uzeniny. Pokud se ale jedná o „exotiku“ vyměknu a podlehnu ;) Test zajímavých novinek z Delvity.

Paella

Paella za 79,90 Kč v mražáku Delvity? Tak to jsem si nemohl nechat ujít! Mraženou paellu jsem chutnal v Německu a docela to ušlo. Taková „hotovková“ paella je sice takový malý zázrak potravinářské chemie, ale vzhledem k tomu že dobrou paellu ještě pořád neumím udělat, přimhouřím očko ;)

Cena za balení 750g je docela dobrá, paella pochází z Delvití řady 365. Na obrázku vidíte vcelku bohaté složení, hlavní suroviny – kalamáry, krevety, kuřecí maso, slávky, ryby, chorizo, paprika, hrášek a žlutá rýže. Paellu z pytliku stačí pouze přihřát na pánvi s olivovým olejem. Doporučovaných 8 minut bylo málo a tak jsem to natáhl na nějakých 12-15 minut.

Hotová paella docela ušla. Naprosto absentovala klasická výborná šťáva, ale i tak se to jako zpestření dalo. Nebudu zlej a dám šest cuketek ;)

Pršut a Budjola

Obě uzeniny nakrájené a zabalené v ochranné atmosféře. Pršut 59,90 Kž za 80g (proč ne 100g? blbý pokus o fintu!) a Budjola o něco levnější 49,90 Kč za 80g. Pršut byl nakrájený výborně na teňoulinko dokonce s meziplátky z plastové folie, chuťově výtečný! Budjola je o něco tužší a její „kolečka“ jsou o něco menší. Oba sedm cuketek, bylo to mňam!

Trošku mně chyběly informace o výrobci. Budjolu vyrábí např. firma MATAS nebo firma MIP. Oba výrobky spadají do kategorie přírodně fermentovaných výrobků formou sušení a nasolení. Budjola je z vepřové krkovice a pršut z vepřové kýty. Oba jsou vyuzené a následně sušené. Pršut se suší minimálně 12 měsíců.

Další příbuzní z této skupiny uzenin jsou španělský Jamon Serrano a italské Prosciutto (Parmská šunka). Podrobné článečky chystám, až se letos vypravím do příslušných zemí původu ;)

Prodnešek se zmůžu pouze na malou omalovánku. Jestli chcete, můžete si pana Cuketku i vybarvit! Doufám, že vám udělá radost ;)

Dnes jsem zažil opravdu hezký večer v kavárně Dobrá Trafika a hned teď nemám chuť je vyklepávat… Příšte, s chladnou hlavou a s foťákem za pasem jim ale nic nedaruji! ;)

V prvním díle článku z veletrhu SALIMY se věnuji potravinářské části, zajímavostem a pikoškám ;) Ve druhé zbytek potravin a nápojů, ve třetí části popíšu vinařskou část veletrhu VINEX a v poslední si probereme výsledky Zlaté Salimy, soubor výrobků Trendy 2006, řadu produktů KlasA a závěrečné dojmy z veletrhu.

Brno mě přivítalo vyjímečně vlezlým a sychravým počasím s popraškem z lepivého mokrého sněhu. Uvnitř jednotlivých pavilónů, ale bylo naštěstí teploučko a tak hurá do akce. Začal jsem v pavilónu věnovanému pekařství a cukrářství.

Pekaři a cukráři

Na první pohled vás doslova zavalí obří zahraniční expozice cukrářské a pekářské technologie, přípravků a výrobků. Odmítal jsem se nechat zavalit a jal jsem se hledat výhradně původní výrobky českých firmy. Hned na začátku jsem narazil na pidi stáneček s hodnou paní reprezentující firmu Pekařství Valašské Frgály, která si za své frgále odezla Zlatou Salimu 2006. Nově prezentovali výrobek Valašské medové guráble. Bohužel ho návštěvníci předemnou vyjedli a tak jsem neochutnal. Přesto držím téhle firmě moc palce a moc věřím tomu co dělá! Původní lokální receptury a oprašování zapomenutých „našich“ receptur – jo, jo a jo ;)

Poté jsem se opět vrhl do víru nesnesitelného kýče a nebojím se použít slovo foodporn :/ Je libo figurku na dort z nejdelého materiálu?

Nebo obří „klonované“ koblihy

démonického pekařského hošíka?

Pravda, někdy bylo už samotné procházení mezi stánky vystavovatelů pořádné peklo ;) Další česká firmička, kterou jsem našel byly dekorační ozdoby z cukru od firmy František Buchal

Vskutku stánek plný invence a fantazie ;o) To je tak asi z původního české cukrářství a pekařství vše. Nepočítám firmy jako Michelské pekárny nebo Penam, které nic zajímavého a původního nepředvedly. V pekařství a cukrářství panovala na veltrhu naprostá převaha zahraničních firem (hlavně Rakousko a Německo). Hodně jsem se to mu divil a bylo to pro mne do jisté míry zklamání. Hodně špatná vizitka tohoto oboru v Česku. Nebýt frgálů co bych si tam byl býval jen počal?!

Už se mi zavírají očka .) Mám ještě hodně fotek a zápisků ke zpracování a tak o nic nepřijdete, příští část z veletržního zápisníku již zítra! ;)

Dnes po obědě jsem podnikl bombastický běžkařský výlet tramvajkou č. 26 na Divokou Šárku. Vystoupíte na konečné, hned u zastávky si nazujete běžky, kousek sjezd za mekáčem, z asfaltky odbočit doleva do lesíka a už za chvíli se vám otevře běžkařský ráj přímo v Praze! Pár kilometrů vyšlapaných stop, sněhu tak akorát, nádherná příroda kolem vás…

Pokud máte běžky a sedíte v Praze – utíkejte tam hned, nebojte se tmy. Jednou jsem tam byl i úplně v noci a je to běžkařská pohááádkaaa ;) Jo a viděl jsem srnkyyyyy!

Minulý týden v úterý jsem stihnul otestovat Restauraci Jáma v ulici Jáma (zkrátka Jáma v Jámě sedá ;) Doslechl jsem se, že mají výtečné originální hamburgery a tak jsem neváhal…

Prostředí a atmosféra restaurace

Jámu jsem navštívil zrovínka v jejich „Hamburgerové úterý“ a tak byla nabídka burgrů více než rozsáhlá. Jáma ja klasický chlastací pub čili hospoda, umístěný v podzemí (jo v jámě). Centrální místnosti vévodí masivní bar a potom spousta dřevěných stolů a stolečků. Součástí je i nevkusně zastrčená nekuřácká část. Majitelé se chlubí (v sekci napsali o nás), že do anticigaretové vzduchotechniky investovali hodně peněz. Musím jim dát za pravdu – v podvečerní špičce s vysokou hustotou kouřících individuí, je kouř ve vzduchu znát, ale nedá se říct, že by obtěžoval. Přesto všechno však z Jámy odejdete řádně prouzení, včetně kompletní vaší garderóby. Na zahulené Česko však stále nadprůměr :/ V osm večer byla Jáma kompletně plná, rozjařená a hodně hlučná.

Hamburgery

Z nabídky jsme vybrali Americký burger za 179,– kč se slaninou a sýrem a Švýcarský burger za 189,– Kč se dvěma druhy sýra. Na titulním obrázku vidíte první z dvojice. Byla tam dost tma a tak foto není dostatečně kvalitní, pro obrázek to ale stačí. Slanina byla naprosto dokonalá – suchoučká, skoro bez tuku :) a hlavně pořádně křupavá aniž by byla spálená. Maso hamburgru docela dobré, připadalo mi trošku suché. Hodně oschlá byla ale houska – buď starší rozpečená, nebo prostě stará. Rozhodně mi nepřipadala čerstvá. Docela mě překvapilo že kromě plátku sýra a slaniny nebyla v housce žádná obloha. Ta byla přiložena na talíři v podobě koleček červené cibulky, černých oliv (WTF?), rajčat, salátu a kalíšku hořčice. Urob si sám. Ať jsem koumal, jak jsem koumal burgr mi připadal pořád hodně suchý, nakonec jsem ho musel vykoupat v kečupu. Plus body získávají obří hranolky.

V porovnání s fastfoodovými McDonald's a Burger Kingem u mně Jáma Burger prohrál. Poměr cena/výkon podle mně neodpovídá. Maso v burgru je dobré, ale celek mi vůbec neladil. Hlavní výhrady mám k obloze a k housce.

Dezerty

Jako zákusek jsme otestovali Hot Brownie za 50,– Kč a Jablečný pie za 50,– Kč. Brownie bylo fajn, tak jak ho znám. Jablečný pie mě neoslovil – sušší, obyčejný jablečný koláč v „listovém“ těstu – něco mezi studenou žemlovkou a štrůdlem. Jedl jsem rozhodně lepší. Na obrázku si povšimněte „inovativní“ dekorace v podobě zabodnuté rozmarýnové větvičky do zmrzliny :/ Co to má jako znamenat? Vanilková zmrzlina a zřejmě vanilkový toping mi připadl jako vyložená umělina.

Obsluha

Počáteční cca 7minutová latence se dá v hlavním večerním frmolu prominout. Potom už šlo vše jako na drátku. Obsluha pozorná, rychlá a bez „blbých keců“ ;) Účet sestavený bec chyby.

Hodnocení

Přiznám se, že jsem od Jámy čekal více – počáteční natěšení vystřídalo zklamání. Do restaurace Jáma se možná ještě vrátím, abych jí nekřivdil na základě jedné návštěvy. Jáma si vybojovala průměrných pět cuketek z desíti.

Ještě nez začnu dnešní seriózní příspěvkovou smršť, koukněte se na tohle „hilarious“ videjko s návodem jak snadno loupat brambory. Doporučuji zejména pokud sedíte v práci a máte dojem, že jste tam úplně zbytečný/ná ;o))))

CHCI JET IHNED DO JAPONSKA!!!

Zároveň se omlouvám za časté výpadky databáze. Právě dnes jsem přešel na placený hosting a vše by odteď mělo býti v naprostém pořádku ;)

AKTUALIZACE: Přenos na placený hosting odnesly všechny „ň“ ve starých článcích a komentářích. To ja ale pohroma! Mnohovrstvené omluvy čtenářům ;)

Zítra fičím směr Brno – veltrh SALIMA ;) Budu tam celý čtvrtek a dopoledne v pátek. Vzhledem k tomu, že je to největší podobná akce zaměřená na gastronomii v Česku a koná se jednou za dva roky, moje očekávání jsou vysoká! Cíl: objevit co nejvíce nových a původních českých projektů, ochutnat úplně všechno a hlavně přežít!

Kvůli přípravnému shonu (např. tisk rozkošných vizitek pana Cuketky ;) jsem nestihl popsat a nafotit dokonalé papu z cizrny – hummus, dodělat obrázkovou recenzi zapálené kuchařky Mrkev a to samé platí i o včerejší burgrové návštěvě v restauraci Jáma. Vše pravděpodobně až v pondělí spolu s (doufám) tunou novinek a foteček z veletrhu ;) Do té doby na cuketkovanou ;o)

Z Ikeji mám snad víc nádobí než nábytku. Teď už se většinou po věcech do kuchyně ohlížím jinam, ale v začátcích vybavování mé kuchyně sehrály věci made in Ikea velkou roli ;) Zkušenosti se čtyřmi novými kousky z Ikeji po měsíci používání…

Volba padla na Überpraktiš nerezový rendlík s tlustým dnem a umělohmotným držátkem KARRIÄR za 199,– Kč. Tenhle chlapík nahradil můj předchozí multiúčelový smaltovaný kastrůlek, který zarytě připaloval co se dalo, díky tenkému dnu. Karriar fachčí zatím na jedničku s hvězdičkou – při vaření i údržbě neklade sebemenší odpor. Něpřipaluje, poctivě rozvádí a udržuje teplo, je maličký,miloučký a získal poctivých osm cuketek z desíti.

Druhá věcička je grilovací pánev SKÄNKA kaňka za 399,– Kč ;) Tenhle druh pánví jsem odkoukal ze Španělska. Je to velmi praktická a snadná náhrada venkovního grilu. Doporučuji zejména na grilovanou zeleninu, bruschety.ale i na steaky všech druhů! Zatím bez ratingu (a tím i cuketek), protože jsem použil zatím pouze dvakrát. Pokud tomu neupadne držadlo nebo se nezačne loupat teflon, dopadne to výborně ;)

Na první pohled mě uhranul nádhernou barvou a velkolepou klenbou hrnek FRUKOST za 79,– Kč bez podšálku. Je to opravdu nádherný kousek, v reálu je snad ještě hezčí. Prakticky se mi ale neosvědčil – jakýkoliv horký nápoj v něm díky velké ploše hladiny velice rychle chladne. Docela prkotina, ale pro mně je to důležitá věc. Rozpor mezi designem a funkčností srazil tomuhle zelenému skvostu hodnocení na pouhých pět cuketek z desíti.

Finále patří mazlíkovi s podivně hranatým názvem ARV ROS za 129,– Kč včetně podšálku. Láska na první pohled z živcového porcelánu s jednoduchým květinovým vzorem. Paní Sissa Sundling odvedla skvělou práci. Hrneček (chcete-li šálek) se nepodbízí a jen tiše souzní s horkým nápojem. Devět cuketek ;) Za každých deset let, které vydrží v mé kuchyni 0,2 cuketky!

Jaké jsou vaše zkušenosti s věcmi do kuchyně z obchodů IKEA? Napište prosím do komentářů!

Zvu vás na přednášku z cyklu, který pořádá České Convinium Slow Food. Zajímáte-li se o gastronomii, určitě zajděte ve čtvrtek 9.3. do Literární kavárny v �?etězové 10. Čeká vás povídání o významu příběhu poslední večeře pro gastronomii. Diapozitivy a ochutnávka vína samozřejmostí. Vstupné 50,- Kč, pro členy Slow Food zdarma.

Já tam bohužel nebudu, budu na SALIMĚ! Ani nevim jak se mi podařilo získat pro pana Cuketku novinářskou akreditaci, takže budu celé dva dny cuketkovat na největší akci v oboru ;) Brno pozor, Cuketka se blíží! Podrobná, doufám že i baculatá fotoreportáž, eksklusivně zde!

PLNÉ ZNĚNÍ POZV�?NKY (DOC, 77kb)