Štítek: recenze strana 3

Minulý týden v pondělí přišel ze sesterské agentury email, jenž mě a dva kolegy povolával do Varšavy na jistý briefing. Popravdě se mi tam zpočátku vůbec nechtělo, kolega můj odpor prolomil možností zůstat déle. Ve Varšavě dlouhá léta pracoval, je tam jako doma (podotýkám, že původně je doma v jednom americkém státě) a poměrně velkou část jeho přátel tvoří expati (tento fakt se posléze ukázal jako určující pro celý můj pobyt). O Varšavě jsem si nestihla prakticky nic (=vůbec nic) nastudovat, pamětihodnosti jsem viděla maximálně tak z taxíku (kdo by ale taky v tom vedru někde chodil…no, snad to nebude číst moje maminka), nebo při rychlopřesunech z podniku do podniku. Laskaví čtenáři mi snad prominou, že (krátká) odlehčená reportáž bude odpovídat těmto výchozím podmínkám a bude nejen o jídle. Samozřejmě bude odtajněna fotohádanka.

V pondělí mě kamarádi, nedávno se přistěhovavší z daleké Ostravy vytáhli do podniku, ležící nedaleko metra Skalka a tím i blízko mémo domovu. Hospoda U starýho pána nově vznikla z bývalého klubu Metropolis, kde se přiznám, že jsem nikdy nebyla a navíc je šikovně zastrčený do staré zástavby za Tescem.

Včera jsem se vypravila ke kamarádce na Suchdol. Vzala to přes Žižkov, Jungmannku tu vyřídila to, tam zařídila ono, ještě něco na Klimentské … Při přestupu na Letné mě zaujal malý krámek, o kterém sice vím, ale jen tak letmo z auta. Měla jsem čas a měla jsem chuť. V batůžku krom skladného párkopsa Bédi i lahvinku „bílého“. Přede mnou Cheesy. Nádherně sýroidní obchůdek…

Kam vyrazit za dobrým jídlem, když jsem v Praze po sedmi měsících strávených na Britských ostrovech? S kamarádem Špagetovým Monstrem (dále jen Špageťák :o)), jsme přemýšleli, kde bychom mohli strávit příjemný večer u jídla a pití a poklábosti. A aby to bylo něco neokoukaného a neochutnaného.Odpověď našel Špageťák na tomto blogu (já jsem o Cuketkovi nikdy předtím neslyšela, neuvědomělá…). Díky Cuketkovi za jeho (tolik komentovanou) recenzi na Osterii Da Clara. Bylo rozhodnuto.