Chléb bez hnětení

Jsem v kuchyni a cucám si puchýř na popálené ruce. Místností se line sladká vůně roztaveného linolea, všude na zemi je bílý poprašek z mouky a vedle trouby se válí napůl zuhelnatělá utěrka. Právě jsem dopekl chleba.

Jsem v kuchyni a cucám si puchýř na popálené ruce. Místností se line sladká vůně roztaveného linolea, všude na zemi je bílý poprašek z mouky a vedle trouby se válí napůl zuhelnatělá utěrka. Právě jsem dopekl chleba.

Budu vás otravovat ještě s jednou knížkou v angličtině. Musím! Nejednám pod vlivem božského vnuknutí, ale z prostého nadšení, které do mě z listů knihy proniklo. Molecular Gastronomy: Exploring the Science of Flavor od Hervé This.

Móda v kuchyních. Znáte to sami: dříve jste o tom ani nezaslechli a najednou je to všude. Svůj moment novosti takto v Anglii prožívala rukola (rocket), svého času skoro ke všemu slanému se podávala polenta, vše sladké zdobila physalis (Cape goosbery).
Víte co je ideální způsob, jak si zkazit skoro každý pokrm? Začít příliš přemýšlet nad tím, odkud se vzala každá jeho jednotlivá součást a co přesně obsahuje za „éčka“ a další sajrajty. Začít u jídla moralizovat nad osudem kuřete či prasete, v rámci hry na city ještě lépe o krátkém nenaplněném životě jehňátka a telátka. [Celý článek]

Na horách zásoby nesmějí klesnout pod pytel hrachu, bednu brambor, hrnec sádla a demižónek slivovice. To kdyby se zapadlo sněhem. Jinak se stále něco shání, loví, chová, pěstuje a sbírá. Nemusí každý dělat všechno, ale co vypěstuje má i pro sousedy. Tak chodíme do hájovny pro pár bažantů se sklenicí medu, tuřín a topinambury měníme za mrkev a brambory, cukety za rajčata, králíka za kačenu, hruškya jablka za ořechy.
Poprvé jsem se o chlebu pečeném v písku dozvěděl v Dahabu, kdy se jeden host ptal, jestli v restauraci připravují chleba pečením v písku. Tehdy mi to přišlo opravdu legrační.

Mám rád tučné maso. Miluju bůček. Líbila se mi jeho glazovaná varianta v Bludišti a radost mi udělal i uzený (a podobně silný) jazyk v Le Masakru. Maso. Zdá se, že k tomu prostě mám klony…
Hluboká to pravda, ale zároveň je jasné, že bez toho chleba to taky nejde. Základní potravina, podceňovaná, přeceňovaná, ale chleba se člověk nepřejí. Každá kultura má jiný chleba… Kdo se nesrovná s chlebem, nesrovná se s lidmi, říkávaly naše babičky. A měly pravdu. Pokud nefunguje multikulturalismus, dá se s trochou nadsázky říct, že to je tím, že jsme každý zvyklý na ten svůj chleba. I volba našeho aktuálního prezidenta byla oným příslovečným lámáním chleba. A vybrali jsme si prezidenta, který jí šumavský bochník, ne toustový “papír”. Pravda, ne všude se tahle teorie dá prosazovat, ale každopádně na ní je víc než se na první pohled zdá.
Když jsme před dvěma roky vyrazili do Chorvatska, byli jsme přesvědčeni o tom, že se na pobřeží hravě uživíme rybolovem a že dostatečně potěšíme svoje chuťové buňky dary, které moře nabízí. Brácha s sebou vezl své rybářské nádobíčko, jakož i několik druhů návnad určených pro mořské živočichy. Nic se nezdálo jednoduššího, než nahodit prut a vzápětí vytáhnout rybu velikosti vypasené srnky…

Suroviny: Ředkvičky, Medvědí česnek, Brambory, Topinambury, Řapíkatý celer, Dýně, Rajčata, Růžičková kapusta, Salátová řepa, Celer, Hlávková kapusta, Černá ředkev, Mrkev, Česnek, Zelí, Okurky, Cibule, Papriky. Petržel a Kačenka česká
Techniky: Využití zeleniny od kořene po listy, Blanšírování, Glazování, Na zádíčka a Pyré
No items
Oranžová vína