7. schod — Echtovní Schlenkerla

Jak najít dokonalý nápoj? Všichni víme, že jedině dlouhodobým zkoušením. Nejinak tomu bude i tady na 7. schodu.

V recenzích nápojů ze 7. schodu vás budu v prvé řadě šetřit. Analytické údaje, výrobní technologie i výplody o senzorice budu držet na nezbytném minimu. Ale od toho už mě snad i trochu znáte. Chci prostě jen, abyste pili dobře. Z toho vyplývá i to, že tady budu psát jen o tom, co mi chutnalo.

Občas samozřejmě zahrneme i pěknou off-topic záhadu. Například tu, ve které odhalím, proč jezdil Miloš Zeman do Bambergu a co si přivezl v onom pověstném kufříku. Peníze ani dokumenty tam totiž na 100 % nebyly. Byly tam lahváče!

Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen

A nebyly to lahváče obyčejné — Miloš si z Bambergu vezl pivo nakuřované. Rauchbier je baječný styl piva, o kterém básním už skoro půl roku. Pro pivní začátečníky vyniká tím, že jej spolehlivě rozpoznáte už při prvním setkání.

Nakuřovaná piva totiž voní podobně, jako když strčíte hlavu do udírny plně naložené klobáskami a bůčkem. Může za to použitý slad, který v Bambergu vyudí na bukovém dříví. Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen je navíc představitelem původního pivní stylu, ve kterém jsou piva silnější a tmavší.

Když si ho nalijete, pivo má krásnou krémově zabarvenou pěnu a ve sklence je temně hnědé. Vůně je tak silná, že vždycky když ho někdo přinese otevřené na stůl, budete podvědomě pátrat po neviditelné klobásce.

Po napití k té uzenářské anestezii připočítejte ještě výrazné stopy po kávě a sladovou sladkost. Rauchbier není hořký a v dochuti zanechá chuť na další kousek nebo na něco uzeného. Po uzeném ale zase dostanete chuť na rauchbier a potom zase na uzené. Ciculus vitiosus o jehož konci rozhodne pouze vaše kondice nebo zásoby v lednici.

Na českém trhu najdete podobných udíren víc (dokonce i první české pokusy), Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen ale doporučuji jako správně očouzený standard k odpíchnutí. Rauchbier je skvělé pivo na zimu. Vyniká v kombinaci s hutnými jídly, která se dělají dlouho v troubě nebo v bublajícím hrnci.

Kapalným uzeninám — zdar, zdar, zdar!

Kde koupit?

Běžná cena: 39 — 45 Kč

Dejte si ještě jedno

Tip: řekněte rychle a pětkrát po sobě slovo Schlenkerla. Vidíte? Nakouřená vůně vás dostala i takhle na dálku… ;)

Reklama

Komentáře

Mate srovnání např. s rauchbierem od Kocoura? Napoprvé mě nadchnul ale další dvě litrovky ( ne naráz) už jsem dopíjel ne uplně s nadšením. Přitom kouřové chutě mám vyloženě v oblibě (čaj Lapsang Souchong nebo Latakie do dýmky:)). Přišlo mi, že Kocour má k té kouřové příchuti ještě poměrně vysokou aciditu.

↪ 1 Martin: kocouří rauchbier je imho fajn pokus (jak začít s nakuřovanými u nás), ale furt je do děsně daleko ke šlenkrli ;) nakouřený švihák z eggenbergu je pak ještě ještě dál. ono to asi nebude až taková sranda tohle zopakovat.

říkám to rovnou, dejte si jako první tohle a od něj srovnávat dál… ;)

Poměrně slušný je i Nakouřený švihák od Eggenbergu, ale není to sázka na jistotu. Občas je výborný, občas je velmi slušný, úplně blbě zatím neuvařili, ale nepiju ho moc často. Moc zajímavý je na vaření, dusil jsem s ním hovězí a zkusím zvěřinu, jakmile po cestě do nejakého zviřátka nasmažím. Teď je u mne na čele pelotonu Matuškův Weizenbock.

Uppsss, než jsem dopsal tam už pan Cuketka reagoval, ale zkus Šviháka i někdy jindy, občas jim málo kouřovatí kouř.

Jojo, ten zauzenej kruh je hroznej. My to před týdnem vyřešili tak, že jsme neprozřetelně otevřeli a až pak zjistili, že uzeniny došly, tzn. smutně jsme dopili a šli dál, lednice tentokrát neúprosná. Ale je to velké ochuzení, doporučuju všem poctivě zásoby zkontrolovat předem!

Jasně, každý máme jiné chutě, ale přesto bych si dovolil nesouhlasit s tvrzením, že „Rauchbier není hořký“. Mně připadá Schlenkerla chmelený dostatečně, výrobce pak udává 30 jednotek hořkosti, což by neměl být žádný slaďák (i když IBU taky není všechno…).

Každopádně se vůbec nedivím autorovu nadšení, já mám pro Schlenkerlu velkou slabost, je to jedno z mých nejoblíbenějších piv. A nejen ve verzi Märzen. Co se týče Šviháka, hmmm, no…  – děkuji za připomenutí, jdu si ho nalít.

Pane Cuketko, byl jste i v jejich výčepu v Bamberku? Doporučuji, to se pak teprv rozbásníte :-)

↪ 2 pan Cuketka: Tak ja na to uplně naopak:) Nejdřív nakouřenýho šviháka loni na vodě v kempu – kouř nekouřovatěl skoro vůbec, zato nejlepší pivo na celý Berounce:) Pak za dlouuho Kocouří. Schlenkerla musím teda prubnout ať se to s tím kouřem rozsekne.

↪ 3 mill: Weizenbock…měl jsem ho tuhle na čepu (bar Chýše v Čimicích…doporučuju držet v patrnosti jeho existenci, na tyhle bohem zapomenutý končiny je to docela úkaz) a vyloženě mě zklamal. Zbožňuju bavorsky weizeny a tohle by se jim mělo blížit ale totálně to postrádalo říz. Musím dát někdy srovnávačku.

↪ 4 mill: já ho rád zkusím znovu o tom žádná. když není šlenkerla, je i tuzemák dobrý, přeci ;) souvisí to i stím, že počet míst, kde by tohle bylo k dostání je stále nepříjemně nízký… s tím vařením = zrovna tohle je tak pěkně kulaté, že by se to ani zredukované na mrť nezdálo hořké, takže to má určo zelenou ve všech ohledech ;)

↪ 6 Jiří Kaňa: no to je právě jádro pudla — tady u mě analytiku ani IBU nezazní :) já tu ale nepíšu pro tři zbloudilé pivní geeky, kteří tu informací o nakouřených pivech už dávno mají, ale snažím se oslovit širší veřejnost (a v tomhle kontextu, to pivo hořké není ;)

↪ 5 farfalla: circulus caliginosus [googleno]? ;) aneb nikdy neotvírej uzenáče s prázdnou lednicí (nebo bez záložní lahve)

Ha, kouřená piva jsou skvělá, musím zase nějaké zakoupit. Bezva jsou i uzené čaje. A vůbec nejvíc kouřové rašelinové whisky :-) Před pár dny jsem doma zkoušel čajem „zauzenou“ bramborovou kaši, dalším krokem uzené závislosti bude… udírna? :-)

Krásně poetická pivní osvěta :) Z českých nakuřovaných jakožto zbloudilý pivní geek doporučuju Třebonice (Staňkův rukodělný pivovárek)… nakuřovaný weizenbock Macho a nakuřovaná tmavá pšenice Dýměj. Nebo takový nakuřovaný ležák z Chýně taky stojí za pozornost.

Rádo se stalo :) Ještě přidám doporučení, že úplně nejlepšejší je zajet přímo a osobně do Třebonic do pivovárku. Má to své kouzlo :) Jen pozor, v zimě je otevřeno pouze občas. Otevírací doby i se seznamem piv na čepu jsou zveřejňovány na stránkách: http://www.pivovartrebonice.com/

↪ 14 Zdeňka V.: tak to je double tip, jak totiž koukám, nemáme pivovar ani na Scuku ;) napravíme, až se oteplí a čas bude přát výletům za pivem.

↪ 12, 14 Zdeňka V.: Tip na ty Třebonice mě obzvlášť těší – sládek je bratr mého kamaráda. ;-)

V pivni rozmanitosti majú momentálne len šviháka

Kdyby někdo chtěl ochutnat točené, má ho zrovna na čepu Zubatý pes. Je pozitivní, že po změně majitele nyní aktualizují stránky neustále, takže se ještě nestalo, že bychom dorazili a měli něco jiného (což dříve bylo prakticky vždy :o).

↪ 19 Marley: skvělý. nevíte, jak to tam teď vypadá po prodeji ZP novému majiteli? byly už nějaké změny?

↪ 18 jakub: minulý týden jsem bral v p. galerii… všechny tři uvedené pivotéky ho mají aktuálně v nabídce. tak snad není všude vypito, kurnik! ;)

↪ 20 pan Cuketka: Obsluha má občas trošku problémy s češtinou :-), ale je milá a snaživá (což dříve ne vždy platilo). Přidávají nové kousky (poslední Rasputin a Hercules IPA prostě nemají konkurenci)… těžko říct, jak se to bude vyvíjet v budoucnu, ale zatím jsme nic negativního nezaznamenali :)

↪ 21 Marley: tak to je super, já jim i tak v novém složení držím palce ;) koncept je to geniální a snad jich bude časem všude víc!

↪ 20 pan Cuketka: Ha, tak to jste byl vy, („…ten pán co sem na něj chodí a zrovna koupil poslední…“) o kom mluvila dneska paní v Pivní galerii. Tak alespoň šviháka a English Ale od Primátora jsem ukořistil:)

↪ 20 pan Cuketka: po nedávné návštěvě ZP můžu říct, že koncept zůstal (i když dvě ze „zahraničních“ píp byly prázdné), obsluha o pivu nic nevěděla (jak které chutná, do jakého skla čepovat,…), ale zase to vynahradila odzbrojující srdečností. Piva ve výborném stavu, jak zde bylo vždycky zvykem. Jen nový šéf, i když upravený a družný, toho pomalu vypil víc než já a ani nebyl schopný poradit hostům, co chtěli „nějaké sladší pivo“. Takže myslím, že na ZP není důvod zanevřít, ale bez ztráty kytičky to taky nebylo

Pivni rozmanitost ma zasobu nakurovanych piv doplnenou – Schlenkerla, Spezial, Kocour V Rauch(ten je prubezne), Rittmayer…

Jo, a zapomnel jsem na pivovar Kundmuller, pivo Weiherer a dánský Beer Here Smokestack Porter…

Pivní osvěta, zvlášť mezi lidmi neznalými, je fajn a jsem rád, že se tak děje v čím dál větší míře. Ovšem pokud člověk nepíše pro beer geeky, ale pro širší veřejnost, neznamená to, že může psát cokoliv ho napadne a doufat, že širší veřejnost nemá dostatek informací, aby prokoukla nepřesnosti až hrubé chyby. Pro lepší přehlednost dále jen v bodech.

„Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen je navíc představitelem původního pivní stylu, ve kterém jsou piva silnější a tmavší.“

  • Tím původním pivním stylem myslíte co? Kdy podle vás vznikl a z čeho se vyvinul?

„Po napití k té uzenářské anestezii připočítejte ještě výrazné stopy po kávě a sladovou sladkost.“

  • Tak to opravdu ne, sladovou sladkost a nedej bože kávovost lze u Schlenkerly nalézt pouze při zapojení vyšších sfér představivosti.

„Rauchbier není hořký…“ a „… s tím vařením = zrovna tohle je tak pěkně kulaté, že by se to ani zredukované na mrť nezdálo hořké…“

  • Rauchbier obecně hořký být nemusí (viz např. Spezial Rauchbier Märzen), ale zrovna Schlenkerla hořká celkem je.

„tady u mě analytiku ani IBU nezazní :) já tu ale nepíšu pro tři zbloudilé pivní geeky, kteří tu informací o nakouřených pivech už dávno mají, ale snažím se oslovit širší veřejnost (a v tomhle kontextu, to pivo hořké není ;)“

Ne, i v tom to kontextu to hořké je.

↪ 27 Lukáš „Elf“ Provazník: zastavím vás hned u toho, kde mi vysvětlujete, jak chutná konkrétní vzorek piva. aromatiku, chuť i míru hořkosti zakládám čistě jen na své organoleptické analýze, ne na tom co „mám v daném typu piva hledat“. můžete napsat, že je to netypické, nebo že to neodpovídá vaší zkušenosti (z ochutnávky). nemůžete ale napsat, že to tam není. tvrdím to já na základě ochutnávky, ne vy ;) (kouzlo!)

je to potíž nejen s pivaři, ale i třeba s lidmi zaměřenými jen na víno, jen na destiláty, jen na kávu. systémy hodnocením, často používané deskriptory, specifický styl samotné senzorické analýzy je určitě super pro producenty, nákupčí, degustátory etc. při komunikaci navenek (nedejbože s neproškoleným konzumentem) ale selhává. u vína jsem si udělal docela zbytečnou zacházku až k papírům na tlamu (jen abych zjistil, že jsou k ničemu), u piva mě to asi, jak tak koukám, čeká taky ;)

tím nechci říct, že necítím obrovský respekt k pivními světu a všem jeho zákonitostem. pokud u mě narazíte na faktické chyby, neváhejte mě v komentech kdykoliv opravit!

Nevím, zda to považujete za faktickou chybu, ale neodpověděl jste mi na první odrážku. A senzorická analýza není (jen) o tom co má člověk „v daném pivu hledat“. Pivní styl není něco uzavřeného a neměného, dává pouze určité mantinely. Ovšem váš přístup zavání relativismem opravdu hrubého zrna. Hned vysvětlím proč. Aecht Schlenkerla Rauchbier Märzen se vařil a snad i stále vaří pouze z nakuřovaného sladu. Zatímco výše zmiňovaný Spezial Rauchbier Märzen obsahuje „pouze“ 40% nakuřovaného sladu, je to plnosladové pivo pouze s lehkou kouřovou stopou. A ano, je možné v něm citít sladovou sladkost. Ovšem v Märzenu z Helleru je toto díky použitým surovinám v podstatě vyloučeno. Na druhou stranu ale ani kávovost není věc, která by měla být v tomto pivu přítomna. A pak ta hořkost, ani přesto že se snažíte oslovit širší veřejnost, tak ona prostě a jednoduše kvůli tomu nezmizí. Pravda nezdá se příliš výrazná a to hlavně díky převládájící uzenosti. IBU je sice poměrně relativní věc a slouží pouze jako vodítko a Rauchbiery obecně mají nižší hořkost než např. India Pale Ale, přesto mohou být v rámci kategorie ležáků poměrně hořké. Každopádně je tu i další možnost, všechny Märzeny z Helleru, které jste měl, byly ve špatné kondici, nebo dokonce rovnou havarované. Navíc pokud by vaše kouzlo opravdu fungovalo, nedává smysl, proč o tomto psát. Každý by přece cítil něco jiného a tak bychom si pouze sdělovali své nepřenositelné pocity a dojmy. P.S.: A ať už hifista znamená cokoliv, „ulovil“ jste mě již loni v zimě, když jsem na Facebooku kritizoval vaši ochutnávku 30 vzorků piva najednou.

↪ 29 Lukáš „Elf“ Provazník: Vaše kritika zdá se mi poněkud nespravedlivá. Pokud by v článku byly nějaké odborné nepravdy, dalo by se to pochopit. Pokud by v popisu tohoto piva padaly naprosto ustřelené chutě a vůně, také bych to chápala. Každý člověk má však naladěný chuťový aparát trochu jinak… A jak píše pan Cuketka, nemůžete napsat, že v tomto pivu není dejme tomu sladová, či kávová chuť :) Já osobně tam lehký náznak kávy také cítím. A pokud se podíváme na Pivní recenze, které máte v odkazu, tak hoplá: „Chuť je sladová-kouřově kávová s nepříliš výraznou chmelovou hořkostí.“

Podle toho co je obsaženo v článku a poté v diskuzi, lze vyvodit, že Schlenkerla postrádá hořkost a kromě kouřovosti a kávovosti je sladce sladová, což by naznačovalo, že pivo bylo buď staré a „vyšeptalé“, nebo je ten popis nějaký zvláštní (viz vysvětlení výše). Navíc stále nechápu v jakém kontextu není Schlerkerla hořká. Pro širší veřejnost hořká není, ale pro beer geeky je? Nebo jak to tedy vlastně je?
Co se týká pivníchrecenzí, psal jsem Honzovi, že se mi ta kávovost moc nezdá, ale tu bych ještě jakž takž uměl pochopit. Přeci jenom kávovost je typická spíše pro Stouty, případně Portery a Schwarzbiery, ale na konec proč ne. Hořkost totiž nedodává pouze chmel, ale i tmavší slady a dokážu pochopit, že někdo v tom tu kávu cítí.

Uff. mazec! Jsem rád, že pro takové pivní neznalce, jako jsem já, pan Cuketka na svém blogu informuje o zážitcích, které s pivem (a nejenom s ním) má. A jsem rád, že snaha být znalcem mne s nástupem středního věku opustila, protože mi to připomíná debaty o počtu andělů na špičce jehly, a protože čím víc si člověk myslí, že o věci něco ví, tím hlouběji upadá do jistých dogmat a náznaků soběstřednosti. Ano, je to stejné i s vínem, i s kávou, zažil jsem to i s dýmkovými tabáky atd. Trochu se potom vytrácí krása prvotního zažitku, o kterém zde pan Cuketka píše především, čímž dokáže oslovit i ty, kteří o věci ví daleko méně, než „znalci“. A za což buď pochválen až na nebesích! Tož tak!
Dneska jsem měl „Dýměje“ z Třebonic, nějak mi „subjektivně“ nesednul a Švihák se mi líbí víc. Schlenkerlové jsou v jednání a i do jihomoravských pivoték by měl dorazit co nevidět. Jsem v roztouženém očekávání.

Tak Schlenkerla dovalil i do brněnskéch pivoték, teda pivotéky. Škopek je to fest betélné, gómu, že ho teďka, když je klendra, budu slopat vobden.
To kafe v něm taky ćmuchám, a né že ne. Spíš bubláka, teda vac-potový, ne e espressový. (dál už česky)
Ve srovnání bohužel mnou chutnaná předchozí nakouřená piva s ním neobstojí, Schlenkerla je jiná liga. Výrazný rozdíl oproti Dýměji i Švihákovi vidím ve vyváženosti integrovaného kouře. Tak jako když chutnáte normální uzené uzené nad kouřem nebo dochucované studeným kouřem. Chutná mi VELMI!

K mému úžasu se o něm dočítám na českém blogu, což je fajn a je vidět, že gurmánům se meze nekladou. Kdo hledá – najde. Příkladem je Schenkerla :)

Komentáře jsou uzavřeny.