Vyhledávání: „ha noi“

Normálně nerad fotím pozdě večer a s bleskem, ale tenhlecten (sic!) recept se mi tak moc povedl, že udělám vyjímku :) Esenciélní jednoduchost postupu a použití pouze tří druhů surovin!

Recept aneb jak zámotky smotati

Samozřejmě, že jsem na tohle nepřišel sám, ale zneužil jsem svou předvčerejší návštěvu u Eggnoise doma, kde se podávalo něco podobného. Byly to taky cuketkové závitky ale s kozím sýrem, domácím cherry rajčátkem a bazalkovým pestem a byly tak dobré, že jsem se do nich naprosto zavinul a zamotal :) Trošku jsem obměnil suroviny, ale zachoval jsem postup, který je sám o sobě už dokonalý!

Nejdříve budeme potřebovat zavinovací zavinovačku z mladých cuketek:

• cuketky pořádně umyjeme a nakrájíme na podélné plátky dlouhé přes celou délku, tlusté cca 2-3mm
• šup s nimi na pečící papír na plech a pomazat olivovým olejem
• v jemně rozehřáté troubě je potom cca 5-10 minut necháme změknout a zvláčnět

Na plňku zámotků jsem použil:

• ovčí sýr St.Pierre (alternativa mlže být ovčí kaškaval, kozí anebo parmezán)
• houbový základ z dušených hub na cibulce (myslím, že i žampiony by obstály)

Technika rolby:

• na okraj změklého plátku cuketky, položíme kostičku ovčího sýra
• na něj malinký kidaneček houbového základu
• to celé potom zamotat (není třeba propichovat párátkem) a naklást do zapékací misky
• rozpéct v mírně vyhřáte troubě cca 15 minut

Výsledekem je miska plná rozteklého ovčího sýru, ve kterém se plaví jemňoučké a měkkoučké zavinuliny s nastraženými houbovými plňkami. Doporučuji s rozpečeným pečivem, které je zejména vhodné k závěrečnému slíznutí vypečené šťávy, které se stěží něco nevyrovná!

Recept je jednoznačně odsouzen k opakování do zblbnutí a zejména k různým variacím. Doporučuji ponechat obalový materiál (stripy z cuketky) a jako rozpustivo použít jakýkoliv kvalitní sýr. Zbývající je čistě na vás, stačí jen když si nějak smysluplně rozvrhnete chuťové propojení.

Kdo by to byl řekl, že i úplně obyčejná rajčata navíc ještě tepelně zpracováná figurují na seznamech potravin s vysokým obsahem antioxidantů a nemalým preventivním potenciálem proti rakovině. Dnes jsem na to antioxidování šel prakticky a srovnal jsem pro vás tři různé tomatové konzervy…

Lykopen a prostata pánové!

Za léčivými vlastnostmi rajčat stojí jeden ze známých antioxidantů spadající do skupiny karotenoidů – lykopen. Je obsažen v rajčtech, červených melounech, papáji ale i v grepu (červené barvivo). Lykopen působí preventivně proti všem možným rakovinám, zejména se však vědci zaměřili na rakovinu prostaty, kde jsou známy více než povzbudivá čísla (= pravidelní konzumenti mají signifikantně snižené riziko rozvinutí rakoviny prostaty).

Jednou jeho zajímavou vlastností je, že zejména u rajčat platí, že lidksé tělo jej lépe vstřebává z tepelně upravených rajčat (rajčatový protlak, šťáva, pyré). Z tohoto hlediska je tedy ideální rajčátka konzumovat v omáčkách do těstovin, na pizzu nebo alespoň zapečená nabruschetě ;)

Teď v létě jsem si dělal pořád do kolečka základní tomatovou omáčku z loupaných rajčat na cibulce + čerstvá cherry rajčátka + čerstvá bazalka + česnek to celé s těstovinami a parmezánem. Spotřeboval jsem přitom asi padesát kozerv těchto rajčat, tak tady jako outcome je takové malé srovnání bežně dostupných produktů:

Loupaná rajčata Valfrutta (400g, 32,90 Kč)

Z celé trojice nejméně chuťově výrazné, navzdory nejvyšší ceně i honosení se o superčerstvosti („z rajčat zpracovaných v den sklizně“). Rajčata velká, neporušená s přiměřeně hustou „šťávou“ a dle mého jasně předražená. Složení – rajčata, rajčatová šťáva, kyselina citronová. Země původu – Itálie.

Pikantní na tom celém je, že např. v zářijovém Apetitu je docela směšná reklama na rajčata Valfrutta přes celou stránku. Kde na silně fotoshopovaném (= retušovaném) obrázku spolu pózuje vybledlá omáčka z noname rajčat a vpravo od ní patřičně kompjuterově nabarvená Valfrutta. Pod tím obrovský nápis: MYSLÍTE, ŽE CHUTNAJÍ STEJNĚ?. Moje odpoveď: rozhodně ne, rajčata od Valfrutty chutnají hůř… ;)

Loupaná rajčata Delvita (400g, 9,90 Kč)

Nejlevnější sorta ve stylu „tesko výrobku“ za desetikačku. Chuťově zcela jasně mým favoritem – velice sladká a výrazná rajčata i šťáva. O něco horší je to s kvalitou konzervovaných rajčat, která jsou různých rozměrů a často rozdrcená. Složení – rajčata, rajčatová šťáva. Země původu – Belgie.

Loupaná rajčata Happy-Frucht (400g, 19,90 Kč)

Chutově průměrná (v dobrém) rajčata a naprosto vodnatá šťáva se stopami tomatové chuti. Připadaly mi jako ty delivťácké akorát nějak naředěné. Na druhou stranu rajčata celá, velká, nepotlučená. Složení – rajčata a rajčatová šťáva. Země původu – Itálie.

Vítěz testu je nejistý. Rád bych jím díky skvělému poměru označil výrobek od Delhaize, ale znáte jak to je s kvalitou těchto supermarket-brandových produktů. Je docela možné, že ty rajčata od Valfrutty jsou opravdu nejkvalitnější a jen to nedokážu odlišit. Tak já budu dneska dosti vyčuranej a nechám tu volbu vítěze na vás :)

Co si to ten cuketka zase vymyslel – Superpotraviny? Ano! Vyhlašuji další cuketí tématicky týden, tentokrát na téma potravin díky nimž budete věčně krásní, zdraví a mladí! Půjdeme na to zcela pseudo-vědecky, osvědčenou tzv. cutektovskou ochutnavací metodou. Jestli to se mnou celý týden přežijete, slibuji že budete minimálně o deset let mladší, vaše IQ rozrazí sklíčko na IQ-metru a vaši upocenou plešku pokryje hutné afro ;)

Anti co? Antioxidanty!

Ať chcete nebo ne, jste celí poskládaní z malinkatých neviditelných buněk (ok, jsou trošku vidět, ale jen dalekohledem!). Ty buňky jsou 24/7 nonstop v práci (nutno dodat, že se jedná o rizikové pracoviště!), nemůžou si večer zajít na pifko ani o víkendu k vodě. Celý den se přehrabujou v haldě toxického odpadu a všechno dělají za vás. Chudinky, potom se jim nedivte, že se z toho některé úplně zoxidujou, lupne jim v bedně a buď z toho zešediví (=stárnutí, nemoci) nebo se dočista pomatou (=rakovinné bujení).

Naštěstí matka příroda (budiž ji země lehká) po sobě zanechala spoustu účinných mechanismů jak naše nebohé buněčné a enzymatické procesy regenerovat a chránit. Jedním z nich jsou antioxitanty, které brání chemickému poškození buněk (= rakovina, stárnutí, kardiovaskulární hcoroby, Alzheimerova choroba atp.). Mezi nejprofláklejší antioxidanty patří vitamíny (A, C a E), koenzym Q10, karotenoidy (lykopeny, karoteny, xantiny), eugenol, bioflavonidy (resveratrol, katechin), fenoly a desítky dalších.

Míra prozkoumání jejich účinků se různí, přesto jsou aktuálně pod intenzivním dohledem a na každý antioxidanty je zaměřeno hned několik paralelních studií. Tyhlety detaily myslím pro nás nejsou zas až tak důležité. Já se tady budu věnovat jenom těm nejznámějším, jejichž účinky jsou dostatečně prověřené a které jsou zastoupeny v běžně dostupných potravinách.

Samozřejmě nic se nesmí přehánět Svědčí o tom řada poznatků o škodlivých účincích antioxidantů při trvale nadměrné nebo neuvážené konzumaci některých potravin.

Potraviny bohaté na antoxidanty

Jako odrazový můstek využiju zatím nejrozsáhlejší studii zjišťující výskyt antioxidantů v potravinách, kterou provedlo americké ministerstvo zemědělství USDA.

Tady máte první dvacítku seřazenou od prvního do posledního: malé červené fazole (sušené), divoké borůvky, červené fazole (ledvinkové, sušené), pinto fazole, vypěstované borůvky, brusinky, artyčok (vařený), ostružiny, sušené švestky, maliny, jahody, jablka odrůdy Red Delicious, jablka odrůdy Granny Smith, pekanové ořechy, třešně, černé švestky ryngle, brambory Russet (vařené), švestky a jablka odrůdy Gala.

Kromě těchto jsou na antioxidanty bohaté: mleté koření – hřebíček, skořice a oregano, grepový džus, šťáva z granátového jablka, kakao, zelený čaj, rajčata, červené hrozny, mrkev, brokolice, celozrnná mouka a česnek…

V podstatě se dá říci, že žádnou zeleninou nebo ovocem nic nezkazíte – všude nějaký ten antioxidant zavazí ;) Tyto výše uvedené potraviny však patří mezi antioxidantové šampiony. Pokud tedy chcete do své stravy přidat více antioxidantů, jsou tyto pro vás tzv. sázka na jistotu. Vybraným potravinám se budu věnovat podrobněji.

Superpotraviny Amerického institutu pro výzkum rakoviny

Kromě potravin s antioxidanty, existuje ještě spousta dalších, u kterých byl prokázán přímý&příznivý vliv na zdraví. American Institute for Cancer Research na svých webových stránkách udělal pěkný přehled potravin, které bývají dávány často do spojitosti s prokazatelným účinkem proti rakovině. Z velké části se jedná také o antioxidanty a tak vám celý text vřele doporučuji k přečtení! Celý ten seznam pro vás pečlivě projdu a vybrané potraviny ochutnám, odfotím a hlavně riadně okecám ;)

Nápoje: piť či nebiť?

Největší byznys se samozřejmě netočí kolem borůvek ani kolem brokolice, ale hlavně kolem pití! Ano ani toto tekuté téma navynecháme. Studie o zdraví prospěšných účincích už vytasili všichni velcí hráči na trhu a tak se můžete den co den setkat s novými novinovými články favorizujícími tu víno, tu pivo, tam kávu, čaj nebo kakao. Pan Cuketka holduje všem zmíněným nápojům rovnoměrně, takže mu nic nebrání v tom aby se na TO vzevrubně podíval! Jsem docela zvědavej co z něho nakonec vypadne :)

Doufám, že jsem vás tímhle úvodem neunudil. Vydržte na další příspěvky, které už budou mít jen samé barevné obrázky a pokud možno žádný text! (no…, nějaký text tam přeci jen vrazim ;)

Poznámka na konec: samozřejmě je to celé hype, modní vlna, pochybný tred + je to „veliceIN“ :) I kdyby tady toto byly do jednoho všechno výmysly, tak s panec Cuketkou se vám nic nestane. Jediné co hrozí je, že omylem ochutnáte a poznáte nové zajímavé věci!

Z ospalého ňecka rovnou do zastíněných plantáží plných vzrostlých kávovníků. Celý cuketkův degustační tym pro vás ochutnával Fair Trade kávy z celého světa. Při ochutnávání jsem u kávy poprvé vyzkoušel přesný postup degustace kávy, o kterém jsem tady už psal. Jako bonus jsem připojil ochutnávku dvou vzorků férového kakaa…

Degustace kávy

Aby byla degustační pranice o post nejlepšího vzorku zajímavá, přimíchal jsme mezi šest „férových“ vzorků dva „neférové“, aby to měli složitější. Při ochutnávání jsme použili pečlivý postup degustace (viz. výše) a proto jsem jednotlivé vzorky předem anonymizoval. Bezejmenné číselné označení vzorků není tak jednoduché jak se zdá a i navzory našemu trojitě slepému systému, jsme v tom měli za chvilku pěkný chaos ;) Kromě degustace jsem všechny kávy průběžne testoval na sobě samém v klasickém kávovaru na espreso.

Následjící představení káv a jejich hodnocení berte pouze jako orientační. Zakládá se totiž silně na mých osobních preferencích. Přesto bylo pozoruhodné, že i taková tlupa amatérů (=cuketkův degustační tým) se na základních charakteristikách kávy systematicky shodovala. Vzorky představím vzestupně podle mé preference, absolutního vítěze tedy uvidíte až na konci ,)

Fair Trade káva z Tanzánie (250g mletá, 122,- Kč)

Tato káva je ze směsi tanzanské arabiky (75%) a kamerunské robusty (25%). Arabika pochází z Fair Trade projektů v oblasti Kagera a Klimanjaro, robusta pak z Kamerunu. Káva pochází z německého trhu, konkrétně od firmy GEPA, která se specializuje n Fair Trade produkty.

Jedná se o silně praženou směs (dark roast) se středně výraznou a mírně nakyslou vůní připomínající jabkovici (ano!) nebo sušené ovoce (jablka, meruňky). Káva se vyznačuje vysokou aciditou, slabším tělem a nižším spektrem chuti. Přítomnost robusty ve směsi zaručuje vyšší obsah kofeinu. Mně osobně tenhle styl nevyhovuje. Jedná se ale o jednu z levnějších káv, takže to vše odpovídá.

Fair Trade Monte de Oro Costa Rica (250g mletá, 112,- Kč)

Příjemně a silně vonící jednodruhová Fair Trade káva (100% arabika), opět pochází od německé firmy GEPA.

Tato káva se nám jevila jako dvojče kávy předchozí, tentokrát ovšem s velice příjemnou a silnou vůní suché směsi a líbivým aroma zalité kávy. V chuti převládá opět velmi silná acidita, která nedává moc prostor k hledání hloubky chuti.

FT & Bio Café Compañero Nicaragua (250g mletá, 163,- Kč)

100% arabika, zároveň bio i fair trade káva v jednom. Kávu dodává primárně pro německý trh firma DWP.

Barevně, vůní i chuťově se jednalo o silně praženou kávu – pro nás ochutnávající možná trošku až moc. Vůně i aroma připomínalo grilovanou papriku. Acidita opět silná až vtíravá, ale káva to vyrovnávala středně hutným tělem. Chuť a dochuť kávy byla slabší.

Nefér brazilská káva Tchibo Privat Kaffee (500g nemletá)

U nás myslím tato řada kvalitnějších druhů kávy Tchibo ani není k dostání. Jedná se o velice jemně praženou brazilskou kávu, na kterou jsem si už stačil vypěstovat za čas docela nechuť (to je to 500g balení! ;). Je to káva s kopavou aciditou, kofeinově slabá ale nakonec docela harmonická a s příjemným aroma. Tato káva otevírá střední třídu námi testovaných vzorků – tj. jest velice dobře pitelná.

Fair Trade & Bio káva NicaMex (250g nemletá, 114,- Kč)

Zajímavá bio & fair trade káva ze směsí arabiky z Mexika a Nikaraguy. Tuto káv na evropský trh dodává nezisková organizace El Puente působící přímo v rozvojových zemích, kde se stará o jednotlivé fair trade projekty. Web je německy, ale jsou tam docela pěkné údaje o jednotlivých projektech a tahle zajímavá tabulka s cenovou kalkulací produktů.

Je to káva středně silně pražená s příjemným a vyváženým aroma. Acidita je živá v přiměřené harmonii s tělem kávy. Chuťová hloubka i dochuť je taková „líbivě harmonická“, sami jsme nevěděli jak to pořádně popsat. Více než velmi pitelná káva za naprosto perfektní cenu!

Nefér káva Starbucks Colombia Nariño Supremo (250g nemletá, cca 300,- Kč)

Káva od mého oblíbeného mekdonalda na kávu :) Jedná se o kávu s velice plným tělem a silným aroma, kde jsme téměř nechutnali žádnou aciditu. Tohle je kávička, kterou už téměř dopíjím a přesto ji s každým šálkem pečlivě vychutnávám. ňíkal jsem si, že ji asi žádná férovka neporazí, ale přesto se zadařilo a to hned dvěma výtečným vzorkům!

Fair & Bio Café Sidamo Etiopie (250g mletá, 181,- Kč)

Naprosto božská etiopská káva ze stáje frimy DWP. Etiopie je země odkud káva pochází a tato odrůda Sidamo z náhorních pološin v nadmořské výšce 1700m dělá své zemi tu nejlepší pověst.

Káva má příjemnou aciditu, která decentně perlí a dává prostor opravdu hluboké chuti. Aroma i chuť je nečekaně komplexní a já osobně v ní dokážu hledat malé odstíny klidně i donekonečna. Dochuť kávy stojí opravud zato, pokud si dáte pořádně silné espreso, vydrží vám v puse nejmíň půl hodiny. O tomto vzorku bylo prohlášeno, že se chová až moc „jako voňavka“ a je to pravda pravoducí.

Fair & Bio Espresso mix (250g mletá, 181,- Kč)

Absolutně nejférovější vítěz! Blend tří arabik – Kolumbie, Nikaragua a Bolívie. Tuto směs na espresso musel namíchat samotný Lucifer :)

Káva naprosto vyčnívala ze všech ostatních vzorků, kdybych na to měl použít cuketky tak je tam suverénní devítka. Umrtvující, superplná vůně a aroma. Hutná a přitom sametově jemná chuť/tělo ve které se proplétají pouze náznaky acidity. Sladká dochuť trvá asi hodinu a máte potom tendenci nic nejíst ani nepít, jen abyste si ji na patře udrželi.

Pokud jste při termínech jako Fair Trade a bio konzervativní a chcete sáhnout na jistotu, tak toto je káva pro vás. Myslím, že přesvědčí i ty největší skeptiky – bezkonkurenční cena, FT&BIO a špičková kvalita!

Fair Trade & Bio Kakao

Na závěr dvojka kakají! Jako první je El Ceibo Bio & FT Kakao (250g za 112,- Kč, fa GEPA). Toto kakao pochází z Bolívie a vyznačuje se pikantní až mírně trpkou chutí. Zřejmě by se nestalo mým favorite, ale dvojkombinace Bio a Fair Trade – to se nevidí tak často a proto má mou podporu .)

U druhého, tentokrát „pouze“ Fair Trade kousku nemusím ani přivírat očko! Afrika Kakao (250g za 112,- Kč, fa GEPA) u mne sklidilo fatální úspěch. Toto kakao z bobů z Ghany a Pobřeží slonoviny se vyznačuje sametově matnou barvou a chutí, jako z filmu noir. Přesně takové se dá bezpečně použít jako kožešinka na povrch tiramisu. Dá se pojídat skoro jen tak, není trpké ani hořké – naopak, lehoučké & lahodné!

Vzorky zdarma k ochutnání poskytla firma Ing. Martin Kobera – Fairově.cz, prodejce fair trade a bio výrobků z celého světa. Pokud si chcete toto zboží koupit nebo chcete zjistit další informace o fair trade produktech, navštivte stránky firmy: http://www.fairove.cz

Jak už jsem minule avizoval, můj hlavní „objective“ v Karlově Varli byla Kávárna potmě. Jak se tam celému Cuketkově týmu líbilo? Obstál nový projekt v českých podmínkách? Vzali si provozovatelé poučení od původních tvůrců myšlenky z restaurace Blindekuh?

Představení Kavárny potmě

Kavárna potmě je na české podmínky unikátní projekt Světlušky (resp. Nadace partnerství Českého rozhlasu). Cílem je vytvoření gastonomického zařízení (v tomto případě kavárny) jehož jediným imperativem je černočerná absolutní tma a nevidomí obsluhující. Myšlenka to samozřejmě není původní. První restauraci tohoto typu na světě otevřeli již před sedmi lety ve švýcarském Zürichu (restaurace Slepá Kráva = Blindekuh). Další napodobeniny na sebe samozřejmě nenechaly čekat. Jednou z nich je i projekt Kavárny potmě. V tomto případě však myslím, že opičení není na škodu a pouze prospěje dobré věci :)

Vítejte ve tmě!

Kavárnička byla otevřena po celý průběh Karlovarského filmového festivalu v krásném láze�?ském prostředí prostředí. Kavárna byla poskládána z unimobuněk (zapůjčila filrma Skanska) a velmi vkusně zahalena do designového černého potahu s jednoduchou grafikou (obrázek Světlušky, logo, místo pro podpisy celebrit).

Před kavárnou byla vždy potřeba vystát cca 30ti minutovou frontu (smekám zájmu návštěvníků festivalu!). V průběhu jste se dozvěděli všechny potřebné informace, mohli jste si zakouit propagační předměty Svěštlušky (náramky, hrnečky, trička) a postupně se psychicky připravit na svůj vstup do temnot.

Jak vidíte na cedulce, systém kavárny byl velice jednoduchý. Za cenu 45,– Kč jste dostali jednu kávu/čaj + hrneček, který jste si mohli po skončení odnést na památku. Každý další nápoj (voda, džusy) vás stál 30,– Kč. Před vstupem do kavárny jste si počkali na místo a obdrželi jste čtyři konzumační lístečky pro kontrolu. Obsluha u stolu vám poté za každý nápoj jeden lísteček odtrhla a podle jejich počtu jste venku, opět na světle, zaplatili.

Frontu jsme statečně vystáli a pak se ve formaci třech statečných vrhli dovnitř pod velmi profesionálním vedením slečny uvaděčky Markéty. Ta nás nejdříve uvedla do předsí�?ky (ještě osvětlena) uzavřela za námi dveře a po vytvoření pěkného vláčku nás zavedla rovnou do tmy.

V kavárně potmě je celkem šest stolečků po čtyřech. V celku bez problémů jsem byli uvedeni k tomu našemu a byli jsme předáni do péče našeho číšníka (baristy? ;) Matěje. Ten obratem odebral naše objednávky (3× presso Illy, cukr, smetana, voda) a za malou chvilku se vrátil se vším k našemu stolku. Presso (lungo) bylo servírováno sice v pěkném, ale na presso nevhodném hrnečku bez podšálku. Voda potom asi z praktických důvodů v kelímku.

Káva byla výborná, ale podobně jako v Blindekuh jsme jí moc nevěnovali pozornost. Naše nebohá oslepená tělíčka totiž věnovala 99% procent své aktivity zpracovávání nových vjemů a psychické stabilizaci. U stolečku jsem se pořád museli navzájem ujišťovat, že tam pořád všichni jsme a že se nikdo neztratil. Atmosféra vskutku napínavá, elektrizující a vzrušující…

Měli jsme docela na spěch a tak se naše návštěva skončila asi po necelých 20 minutách. Slečna Markéta si pro nás po krátkém čekání přišla a opět ve vláčkové formaci nás naprosto tápající a osleplé krtky vyvrhla nazpět do nažhaveného odpoledního slunce. Po krátkém rozkoukání jsme zplatili, zapsali se do návštěvní knihy, poděkovali a zase jsme pelášili do víru festivalu :)

Závěr

Samozřejmě si neodpustím několik kritických poznámek, které se při srovnání s originálem Blindekuh samy nabízejí. Kavárna potmě je samozřejmě úplně první prototyp, ale pokud provozovatelé uvažují a nějakém trvalém provozu – měli by se zaměřit na zaplácnutí několika málo mušek:

• nekvalitní tma – na rozdíl od absolutně černé Blindekuh, se v Kavárně potmě asi po cca 10 minutách dalo rozkoukat (prosvítaly spoje v unimobu�?kách, ve ventilaci a šly vidět siluety, dvěře atp.)
• kompromisy v servisu – podle mně škodí kelímky, přizpůsobený hrneček atp. naprosto bych neustupoval a servíroval bych vše jako v klasické kavárně
• přechodová komůrka – při odchodu chybí adaptační, mírně osvětlený prostor pro adaptaci na světlo, zažít oslepení přímým sluncem, není opravdu příjemný zážitek :/

I přesto vše – devět cuketek z desíti!

Update 2007

• Kavárna potmě 2007 (6. – 13.6. 2007, Ovocný trh)

Výběr z tisku i netisku z celého světa ;)

Jako první mě zaujala zpráva o povolování „euroopratí“. Nic konrétního tam sice nebylo uvedeno, ale zdá se mi, že by se snad malí a originální výrobci mohli konečně pustit do nějakých „krajových specialit“ bez zbytečné buzerace.

Na iDnesu mě naopak mírně nakrkla „zdravotnická“ agitka pivařů, ve smyslu, že pivo prospívá zdraví. I kdyby měli zmi�?ování „vědci“ pravdu – průměrný český konzument bezpečně překročí maximální denní dávku alkoholu a tím spolehlivě zabije jakýkoliv blahodárný účinek piva.

U piva ještě zůstanu. Britská BBC News informuje o připravované nové legislativě, která upravuje podmínky prodeje piva a důsledné uvádění složení. Dočkáme se v ČR nějakého překvapení, nebo můžeme být klidní?

Aktuálně přínáší článek o různých množstvích trans tuků ve fastfoodech. Já jsem v lednu zkoušel zjistit přesné množství trans tuků v Mcd a KFC. Mluvčí McD mi potvrdil, že pro celou Evropu teprve provádějí přesná měření. Myslím si, že dokud je k tomu nedožene legislativa tak jako v USA, tak se přesných čísel nedočkáme. Dokonalou zazdívací odpověď na můj písemný dotaz předvedla Lenka Beldíková (z marketingu KFC ČR). Na můj dotaz jaký je obsah trans tuků v produktech KFC, mi odpověděla:

Citace byla na podnět slečny Beldíkové odstraněna. Budu tedy alespoň parafrázovat – její odpoveď vyšla v tom smyslu, že žádné informace o trans tucích mi nebude potvrzovat ani vyvracet.

Opravdu k smíchu :/ Vězte však, že trans tuky nejsou žádná sranda. Jsou prokazatelně zdraví škodlivé a pokud je konzumujete v množství větším než malém, pomalu ale jistě zvyšují riziko vaší libové kardiovaskulární smrti ;) O trans tucích si tu budeme určitě ještě povídat. V USA jsou povinně deklarovány na etiketách, a myslím, že je postupně zabanujou. U nás na balkáně zatím ani vidu ani slechu, konzumer baští jako v bavlnce ;) Hurray :/

Na konec božské sklenky na víno Zafferano, které prostě musím mít dřív než o tom začnou mluvit všichni čeští vinní snobové a tatíci v kravatách ;) Tajemství spočívá ve speciálním vroubkování u dna sklenice, které zvyšuje kontakt vína se stěnou a tím upravuje jeho vlastnosti směrem k „pitelnosti“. Možná ptákovina, ale mně se ty vroubky prostě libí. Dokonce po nich ani nechci, aby fungovaly ;)) [via SlashFood]

Jo a Delvito, neodcházej! ;) Kde bych potom chodil nadávat?!

Tuhle svoji pokličku jsem vám musel odfotit. Stará, smaltovaná, ošlehaná krutou službou v Cuketkově kuchyni. I přes svůj vyšší věk a plné nasazení si zachovává „svojistú eleganciu noir“. Nedávno jsem ji odměnil „fičurkou“, která z ní udělala profešnl nepálivou pokličku – pokličku řady prstofriendly deluxe. Eh, zkrátka – strčte tam špunt! Nespálíte se ;D Nebojte, naštěstí ani tohle není můj nápad – opsáno zde!