Několik obrázků z výletu okolo Seealpsee ve Švýcarsku a zbytek pokladů z Botanické zahrady St.Gallen, které jsem vám tady dal na hraní…

Seealpse

Seealpsee je malebné údolíčko s jezerem pod vrcholky Ebenalp a Santis. Asi po půlhodině ostřejšího výšlapu vás uvítají první pracovnice mlékařského byznysu. Nikam nespěchají. Vychutnávají si to.

Místní mají otevřenou i takovou malou mlékárnu pro výletníky. Tady je nabídka – mléko, sýry, máslo, mléčné koktejly a jogurty.

Zkusili jsme úžasný jahodový jogurt s nadpozemskou konzistencí (= oživlá laktoplazma), jeden shake a já jsem šel straight way se sklenicí čerstvého mléka. Usilovně jsem memoroval, jak chutná normální mléko pro návrat do Česka…

Pastva hned za mlékárnou s prťavýma domečkama á la Hobitín. Domky byly vždy fikaně přišpendlené k masivnímu šutráku. Nízkoenergetický dům nebo ochrana proti lavinám? Myslím, že něco mezi ;)

Na oběd jsme se stavili v Gasthaus Forrelle (forelle = pstruh), oblíbeném místě pro výletníky. V létě mají na zahrádce i gril, na kterém dělají pstruhy. I když nějaké ty rybky v jezeře jsou (potkali jsme pět rybářů), dozvěděli jsme se, že pro provoz kuchyně by to nestačilo. Pstroužky si tedy dovážejí z okolí.

Místní specialita číslo jedna – smetanová polévka z kopřiv. Co dodat – jednoduché, lokální, geniální!

Místní specialita číslo dvě – pečený pstroužek a místní specialita číslo tři – špecle s medvědím česnekem. Budu se opakovat – jednoduché, lokální, geniální (a dokonce sezonní). České výletní hospůdky učte se!

Tohle jsou fritované kousky okouna marinované v octě (rozloží kostičky), typické pro všechno, co kuchtí, v okolí Bodamského jezera. Byly fajn, ale v obyčejném imbissu v centru St. Gallenu dělají lepší ;)

Botanická zahrada St.Gallen

Dávka pro všechny, co se rádi kochají. Vždycky, když vlezu do skleníku zahrady, říkám si – cuketko, ne že budeš zase fotit každý blbý výrostek co najdeš. No, vždycky si to říkám a stejně nakonec mačkám… ;)

Blbý výrostek číslo jedna – korzická máta. Můj letošní objev! Nemáte semínka?

Asi metrové kolo zeleného krepového papíru

Housenky

Květ velikosti pořádné čekanky

Podle barvy, vzhledu i cedulky pravděpodobně silně toxické borůvky

Rozkošné anténky

Potichu se přesuneme do království orchidejí. V úzké provětlené místnůstce jsou rozvěšeny všude kolem.

Bílá paní

Vázička

Kvítka milimetrová

Skoro jako motýl

Obyč „macešky“

Tady to má náběh k japonské dekorativní dečce

Mechem porostlý

A na závěr ukázková chapadla!

Pokračovat budeme v topclass restauraci Jägerhof…

Pěstitelská stanice Cuketka tímto ohlašuje nález prvního plodu. Každou chvíli čekám nálet baculatých paragánů nejasné národnosti se žlutými padáky. Ze semínka! ;) Jaký terroir má můj balkon? Kristalon?

Hlavní město vína a stovka nejlepších vín z Česka v prestižní expozici na Valtickém zámku. Cuketkovy zážitky z nedávné návštěvy Valtic, aneb kam si odskočit v obědové pauze z lekcí Vinařské akademie… ;)

Salon vín České republiky

Nádherně zrekonstruovaný a na míru uzpůsobený sklep Valtického zámku ukrývá 100 nejlepších vín z celého Česka pro aktuální sezónu. Salon vín ČR je nejvyšší soutěž vín v zemi, do které se úzkým výběrem dostanou pouze vína, která již skórovala na ostatních akcích (Valtické vinné trhy, Grand Prix Vinex atp.). Vše organizuje a financuje Národní vinařské centrum. S určitou nadsázkou se tedy dá říci, že se jedná o to nejlepší pro daný rok v Česku!

S celou kolekcí se můžete seznámit prostřednictvím několika degustačních programů. Volná degustace (83 vín, přes 50 bílých) na hodinu a půl stojí 349,–, v ceně je katalog a zapůjčení skleničky. Kdybyste k tomu chtěli přidat ještě speciality (zbývajících 17 kousků – ledová vína a spol.) připlatíte dalších 249,– Kč. Nejlevnější degustace s výkladem sommeliera (3 + 3 vína) je za 120,– Kč. Do sklepa samozřejmě můžete nakouknout i zadarmo, případně si jakákoliv vystavovaná vína ihned odnést v košíku (nezapomeňte zaplatit ;).

Degustace

Salon jsem navštívil třikrát krátce za sebou – poprvé jen tak na obhlídku terénu s fotografováním, poté už na dvě ostré (volné) degustace. Jak vidíte na fotkách – interiér je strhující a přesně tak nějak bych si prezentaci nejlepších vín z ČR představoval. Je to 100% funkční a má to styl.

Každé víno má svůj vlastní regál s lahvemi a informačním panelem, který je na poměry neskutečně nabitý informacemi (krom obligátních údajů tam najdete typ půdy, datum sklizně, výnos, cukernatost, č. výrobní partie, počet lahví, zbytkový cukr, kyseliny, alkohol, bezcukerný extrakt, doporučenou lahvovou zralost). Údaje v katalogu, který k volné degustaci dostanete jsou pak úplně shodné a netřeba vám tak běhati od panelu k panelu. Možno dokonce kolečka u favoritů malovati!

Vína máte k dispozici v zazátkovaných lahvích, vždy po 7–8 vzorcích, ze kterých si naléváte sami. Všechny lahve byly v perfektní kondici a ani jednou se mi nestalo, že by některý vzorek scházel. K tomuto řešení nemám co dodat, je perfektní.

Degustací tak procházíte vlastním tempem, sami si vybíráte, co vás zajímá a pomaloučku přecházíte od jednoho panelu k druhému.

Pro návštěvu a hlavně pro vaši vlastní degustační pohodu doporučuji teplé oblečení. Ve sklepě je kolem 13 stupňů, při téměř 95% vlhkosti.

Proč to plivete?

Nemůžu se nepodělit o příhodu s neurvalým personálem. V salonu sice mají pěkné oplachovače v dostatečném množství i zásobník s pitnou vodou zdarma, naprosto však ignorují odlivky! V celé budově nebylo možno sehnat jedinou odlivku (plivátko), musel jsem si posloužit malou degustační sklenkou. Je to hloupé a navíc nechutné.

Celé to má pokračování při samotné degustaci, kde jsem byl okolo procházejícím sommeliérem (?) ihned zpražen otázkou „Proč to plivete?“ a malou přednáškou o urážce vinařů. Celý výstup byl zakončen dementně cílenou otázkou „Odkuď jste přijel?“ a závěrečným rozkazem „Tak si toho nalívejte míň!“. Co k tomu dodat?! Bavil jsem se, jako vždy (v Česku).

Zajímavé je, že jsem nebyl sám – podobnou plivací scénku si na druhý den zažil i můj kolega. Myslím, že tohle nemá salon vůbec zapotřebí. Je to drobný detail, ale dokáže nepěkně zhatit celkový dojem z unikátní kolekce vín.

Ostatně i dojem z personálu salonu je dosti vlažný. Mladý hoch u pokladny mi v podstatě ani nebyl schopen odprezentovat jednotlivé degustační programy s cenou s tím, že „je to ale na internetu“. Sommelieři přítomni jsou – aktivní zájem o návštěvníky však projevují spíše nevraživými pohledy z dálky, než upřímnou snahou o maximální zpříjemnění zážitku a seznámení s obsahem salonu.

Čůrání po česku

Další vtipný detail na pánských záchodcích. Jak všichni víme, čůrající cizinec je nechopen racionálně uchopit směnný kurz! ;)) (Krabice i se stojanem potom z WC zmizla, v den plánované návštěvy ministra kultury… ;)

Závěr

Jestli jste s návštěvou Valtic, nebo Salonu vín dosud váhali, neblbněte a co nejdřív se tam vydejte. Přes víkend v sezóně prý bývá docela narváno (zatím nebylo), přes týden je však skoro liduprázdno. Všechna vína i katalog jsou online, můžete si tak v klidu vše nastudovat a rozhodnout se, na co se těšit. Ve spojení s cyklistickým polním cvičením, máte jistotu fantastického víkendu! ;)

Omluva všem za neskutečné pauzy mezi posty, to je ten cestovní bacil. Odteď slibuji, že budu sedět doma na dupě, dopisovat všechny články z cest a připravovat hvězdokupy letních receptur á la cuketka v kadenci dítkami nabitého tobogánu… ;)

Aktualizace k 30.7.2007

Zdá se, že nepřítomnost odlivek vadila i někomu vlivnějšímu než je pan Cuketka a podle mých nejnovějších informací je jimi Salon již vybaven. Určitě je to další krok směrem k návštěvníkovi. Je navíc fajn, že lidi z NVC reagují pružně. Letní expozici také obohatila akce propagující vína rosé – Léto růžových vín.

Aktualizace k 28.8.2007

Po nedávné osobní inspekci musím konstatovati, že úroveň degustace v Salonu zůstává i nadále v blízkosti podprůměru. Odlivky sice jsou přítomny, ale nezapůjčují se. Jak geniální! :(

Tak děcka, vstávat a cvičit! Jde se fotohádankovat! ;)

Celkem čtrnáct kousků. Odpovědi pište pouze v celku – do komentářů vždy číselné pořadí a k němu své odpovědi. Když nebudete vědět, napište „nevim“. Kdo uhodne nejvíc kousků do dnešní půlnoci, může si pohladit ovečku na obrázku.

Jediná nápověda – jí se to! ,)

Jednička:

Dvujka:

Trujka:

Čtyrka:

Peťka:

Šestka:

Sedmička:

Osmička:

Devítka:

Desetina:

Jedenáctka:

Plzeň:

Třináctka:

Poslední:

V rychlosti tady pro vás mám dva tipy nejen na víkend:

• 8. – 9.6. Sýry a víno Prachatice 2007 – 4. ročník nadějné akce
• 6. – 13.6. Kavárna potmě – černočerná tma a espresso Illy na Ovocném trhu

Jestli nevíte, o co jde, přečtěte si o mé návštěvě Kavárny potmě na loňském festivalu ve Varlech. Plánované otevření kavárny na stálo je zřejmě v nedohlednu (ach jo), proto neváhejte a nenechte si ji letos ujít. O akci v Prachaticích vím jen zprostředkovaně, ale myslím, že to bude celkom fajn! ;)

Už několik týdnů se to tady v komentářích i v mé dopisní schránce hemží odkazy na nový (druhý) řecký obchod v Praze – Greek Corner (web prozatím není). Může ohrozit dosavadní bezkonkurenční postavení oblíbené Olympie?

Greek Corner – řecké speciality a vína

Nedávno otevřený obchod najdete ve Francouzské ulici 31, jednu zastávku tramvají od náměstí Míru. V jedné místnosti najdete sortiment, který v podstatě kopíruje nabídku konkurenční Olympie. Najdete tam tedy všechny hlavní typické řecké speciality – čerstvé, chlazené, mražené i konzervované + vína. Co se týče velikosti nabídky a zaplněnosti, tak ve srovnání s Olympií mají plus mínus poloviční výběr. (Podle oboustranné vizitky se zřejmě jedná o stejné majitele, jako z Taverny Olympos.)

Olivový olej Kolympari (0,5 l 155,– Kč)

V nabídce olivových olejů se prozatím krčí jen tři kousky – Sitia 0.7, jeden olej v biokvalitě (název pohltila sclerosis) a olej Kolympari, který jsem jako jediný na doporučení prodavače vyzkoušel. Za výběr je musím pochválit, protože je to supermarketová cena, za kterou dostanete velice pitelný příjemný olej. Je spíše lehčí, na půl mezi ovocitostí a svěží travičkou. Kdybych nevěděl, že je z ňecka, tipnul bych si Itálii.

Výběr řeckých oliv (0,1 kg cca 15,– Kč)

Výběr oliv je menší, ale přesto si myslím vyberete. Já si nechal namixovat kalamaty, zelené a černé mamutí olivy. Kalamaty i černé se daly přežít, zato zelené byly více než přijatelné!

ňecký jogurt (? Kč)

Samozřejmě nechybí osvědčená značka Total – k dispozici je balený i rozvažovaný do kelímku. Otestoval jsem ho s medem i jako tzatziki a bylo to naprosto bez výhrad, 100% čerstvé. jediná chybka byla, že mi tu vaničku zapomněl roztržitý prodavač namarkovat! Takže ani nevím kolik stojí, a ještě jim jednu vaničku dlužím (vše jsem zjistil až při psaní článku s účtem v ruce)! A když už jsme u těch peněz – v obchodě se nedá platit kartou, nejbližší bankomat je až na „míráku“.

Kyperský sýr Halloumi (250 g 77,– Kč)

Tradiční sýr Halloumi z Kypru (je ale i v Rumunsku a Libanonu), na jehož výrobu se používá kravské, kozí i ovčí mléko. Tato verze je navíc ochucená mátou. Je to slanější, ale jemný sýr gumovité konzistence, které vrže mezi zuby. Studený se moc často nejí, nejlepší je totiž grilovaný. Nerozteče se a krásně přemění texturu i chuť. Je potom příjemně křupavý na povrchu, chuť se skoro úplně přemění. Pro mne je možná až příliš slaný a tak s oblibou každé sousto hasím obrovským plátkem rajčete. Velice legrace – doporučuji! ;) Velice často je k vidění jako předkrm v řeckých restauracích.

Čokoládová halva (0,13 kg cca 22,– Kč)

Něco malého na zub – ©halvu zbožňuji! ;) Na výběr mají menší balení a potom taky halvu na váhu z velkých válců v chladničce s lahůdkami. To bohužel není moc rozumné. Když si totiž koupíte podobný plátek jako já, dostanete právě ten kousek, který je načichlý pachy sýrů a oliv. Je to škoda! Podle mně se navíc halva při pokojové teplotě nezkazí. Je to přeci jen z většiny cukr. Ostatní známé dezerty, jako je baklava nebo kadaifi jsem buďto přehlédl, nebo je ještě nemají v nabídce.

ňecké bílé víno Biblia Chora (359,– Kč)

Vždy, když vidím víno z ňecka neodolám. Nechal jsem si prodavačem víno dporučit – vybral víno Biblia Chora 2006 (60% Sauvignon Blanc, 40% typická řecká odrůda Asyrtiko). Kromě toho, že je víno „krásně voňavé a ovocné“ mi o něm nebyl schopen nic říct. Vše ale promíjím, víno bylo fantastické! (Koho užije na popisky, tak – ve vůni pomalu se rozvíjející citrusové dějství mlhovin, v chuti mladá femina kyselina, ač ozbrojena barevným vějířem sta příchutí, hladce sklouzává až k mozkovému kmeni, mihotavé pichlání u kořene jazyka, skutečná past na středoevropské mameluchy!).

Konkurence je určitě zdravá (zejména pro nás zákazníky) a tak otevření dalšího obchodu vítám. Zatím jsem sice žádnou inovaci, nebo snad lepší nabídku neobjevil, ale rád se nechám překvapit. Za stávajícíi drobnými chybkami v prodeji určitě stojí mládí provozovny. Pokud budou tvrdě pracovat, rozšiřovat sortiment a zlepšovat služby – snad se dostanou na úroveň zavedené konkurence. Přeji hodně štěstí! ;)

Falešné komentáře

V diskuzi pod článkem se objevily pravděpodobně falešné komentáře vychvalující prodejnu pod různými přezdívkami, které pocházejí z jedné IP adresy. Dejte si na to prosím pozor. Platí to nejen pro tento článek. O tom, kdo je napsal a proč, už můžeme jen s větším či menším úspěchem spekulovat…

Diskuze uzavřena

Tak a přestalo mně to bavit! Uzavírám diskuzi pod tímto článkem na trvalo. Stále trvající maškarádu ze strany některých přispivatelů zde odmítám trpět. Všem slušným komentujícím patří omluva. Děkuji zapochopení.

Letošek jsem zasvětil auto-víno-fikaci, čili sebevzdělání v oblasti vína. Kromě návštěv divokých praktických cvičení, tak bude pan Cuketka absolvovat i návštěvy různých seminářů a kurzů. Prvním z nich je degustátorský kurz Oeno-2–3, na který jsem si zajel do Brna. Zajímá-li vás, jak to na takovém kurzu vypadá, clickněte-2–3! ;)

Oeno-2–3

Kurz, který se konal v prostorách restaurace Nebeský mlýn uspořádal spolu se svým týmem Vladimír Šálovský – degustátor a oenolog. Intenzivní program byl rozvržen na dva dny, ve kterých jsem ochutnali přes 80 vzorků vín. Každý účastník kurzu měl své místo z nezbytnými potřebami, o hladký průběh se staraly dvě asistentky a celý kurz měl svůj doprovod v podobě praktické slideshow prezentace na plazma obrazovce.

Z nabitého programu vypichuji několik kapitol, ke kterým vám něco napíšu, abyste měli představu, oč na takové akci běží. Overall neměl kurz žádná hluchá místa, všechny části byly do určité míry zajímavé (alespoň pro mne!) a pěkně to šlapalo. ;)

Technologie výroby vína

Základní znalosti vinohradnictví a výrobního procesu vín, to je taková malá abeceda každého, kdo se vínem zabývá (rozuměj – popíjí se skrytým edukačním záměrem ;) Probrali jsme si jak to vypadá na vinici, jaké jsou klíčové faktory při vinobraní a zpracování hroznů. Hlavní mantra vinaře totiž zní – základem pro kvalitní víno je kvalitní hrozen. Propluli jsme i klasickou kaskádou výroby vína bílého, růžového (+klaretu) a červeného.

Tento teoretický základ předcházel praktické ukázky, kde byly probrány další specifické technologie při výrobě. Ke každému bodu byla krátká teorie a hned vzápětí vzorky, na kterých jsem si vše vyzkoušeli. Co víc si přát? Prozkoumali jsme charakteristiky metody sur lie (ležení na kvasinkách), moderní řízené kvašení (+ naopak uvařené hrozny), malolaktickou fermentaci, ledová a slámová vína, fortifikovaná vína a vína barikovaná. Lepší než deset knih.

100 bodový systém hodnocení

Aktuálně nejpoužívanější skórovací škála pro hodnocení vína u nás i ve světě je tzv. 100 bodový sytém hodocení. Celkem 100 bodů je rozděleno mezi barvu, vůni, chuť a celkový dojem. To vše po pečlivé a systematické degustaci. Tady jsme si zahráli na malou hodnotitelskou komisi (i s panem předsedou) a několik vzorků jsme skupinově rozdrtili. Velice názorně jsme si ukázali to, že hodnocení je přeci jen jenom jedno zprůměrované číslo, jehož vyždímání z rozbouřené komise je obtížné a jehož vypovídající schopnost je omezená. ;)

Testování senzorických schopností

Předtím, než jsme vykročili k desítkám vzorků k degustaci, proběhlo krátké povídání o senzorice s praktickou ukázkou. Líbilo se mi, že se probrala psychika. Když do vás hučí deset lidí v kuse, že v „té frankovce“ cítí švestku – poddáte se? Na základní úrovni se testují čtyři základní chutě – slaná, sladká, kyselá (kys. citronová) a hořká (chinin). Dostali jsme čtyři vzorky s ochucenou vodou, které jsme měli určit a řeknu vám – bylo to docela napínavé!

Školení nosu čili cvičme v senzorickom rytme!

To samé, ale ve velkém následovalo u cvičení nosu. K dispozici byly kompletní sada profesionálních vonných esencí Le Nez du Vin! Jsou to takové malé lahvinky s přesně vymezenou vůní, která se před očicháváním ředí ve vodě. Hlavní sadu 54 vůní jsme projeli nejdřív s výkladem. Poté se pořadí náhodně proházelo a následovala slepá poznávačka. Pro mne osobně zlatý hřeb kurzu, moc jsem si to užil. Od absolvování kurzu jsem na nikdy nekončícím lovu nových vůní. Snažím se ulovit a zapamatovat, alespoň jednu denně. Teď v létě, kdy všechno kvete a plodí je to o tolik snazší. ;) (Přidejte se!)

Vady vína

Část kurzu s vysokou užitnou hodnotou. Pokud si občas objednáváte v restauraci víno, určitě víte, že ochutnávka před rozléváním neslouží k tomu, abyste zjistili jestli vám víno chutná, ale jestli nemá vadu! Těch vad bylo prezentováno cca 13, všechny s praktickou ukázkou (i teorií) buď na skutečně vadném víně, nebo alespoň esencí z Nez du Vin. I když to není úplně příjemné, je to maximálně praktické. Víno postižené korkem (TCA), víno staré (zoxidované) a zředěné by myslím měl poznat každý!

Clef du vin

V průběhu degustací došlo i na magické udělátko Clef du Vin. Jedná se o tyčinku na jejímž konci je umístěn kousek patentované slitiny, kterou spolu po navrhli sommelier Franck Thomas a chemik oenolog Lorenzo Zanon. Slitina napodobuje přirozený proces stárnutí/vývoje vína a startuje ve víně patřičné chemické reakce. Účinek je podle slov výrobců nakalibrován tak, že na působením na 10cl vína po dobu 1 sekundy, víno „zestárne“ o 1 rok. Zní to hodně přitažené za vlasy a moc se mi to mu nechce věřit. Kdybych ale měl věřit své cuketčí senzorice, tak určité jemné změny v chuti a vůni jsem na prezentovaném vzorku Frankovky pozoroval. Otázkou je, do jaké míry zapůsobila naše compliance účastníků semináře. ;)

Jestli uvidíte CdV někde na živo, nechte si jej prezentovat a vyzkoušejte. Je to určitě na dlouhou debatu! Nejlevější varianta stojí 2670,– Kč.

Update: mrkněte se, jak dopadl Clef du Vin v této epizodě WineLibrary TV! ;)

Vlastnosti odrůdových vín

Tato část zabrala skoro polovinu druhého dne. Seznámili jsme se se všemi hlavními odrůdami pro bílé i červené víno, které jsou na trhu. Vždy krátká teorie, způsob jak rozpoznat a praktická ukázka. Několik desítek vzorků! ;) Důraz byl kladen na vína z Moravy. Na některých vzorcích (Pálava, Kounice) jsme si ukazovali i typické projevy určitých oblastí ve víně – tzv. terroir.

Trojúhelníkový test a test na odhalení vad vína

Úplně na konec bylo praktické otestování našich čerstvých znalostí, které mně hodně bavilo. Nejdříve obávaný trojúhelníkový test. to před vás postaví tři vzorky vína, z nichž dva jsou shodné a jeden se nepatrně liší. Vy samozřejmě vůbec nevíte v čem se ten jeden odlišuje. Jestli je to ve vůni, v obsahu kyselin nebo v odrůdovém složení. Máte tam prostě tři krát tři vzorky a pouze své chabé smysly! Samozřejmě nemusím připomínat, že typický průběh spočívám v tom, že vám ty tři vzorky buď absolutně splývají, nebo se naopak jeví odlišně všechny tři. Váš mozek se škvaří a víno se směje! ;) To vše pochopitelně v neúprosném časovém limitu…

Druhým, poměrně náročným testem bylo odhalování vad vína u deseti různých vzorků. U každého jste měli určit, zda-li je přítomna nějaká vada a pokud ano, tak ji přesně specifikovat. Osobně jsem se nechal mírně vyviklat a objevoval jsem hojnost všemožných vad i v naprosto zdravých vínech. Poučné, až to praští!

Závěr

Cena dvoudenního kurzu byla 6900,– Kč. Za tuto poměrně vysokou cenu jste však dostali maximum, kterého se do těch dvou dní dalo napresovat. Kurz určitě nebyl pro úplné začátečníky – tempo bylo maximálně intenzivní a rychlé. Bez přítomnosti určitých základů, byste možná brzy ztratili hlavu (ve víně). Obrovské pozitivum je, že jste měli po celé dva dny k dispozici zkušeného degustátora, se kterým jste si mohli paralelně srovnávat (a diskutovat) své vlastní dojmy z jednotlivých vzorků. To je zejména vhodné, pokud už nějaké amatérské zkušenosti máte, ale chcete si je s někým konfrontovat a ověřit.

Materiálně byl kurz dobře připraven – management vzorků a zázemí fungovalo. Účastníci se tak nemuseli skoro o nic starat, jen o ta nebohá senzorická čidla. Každý absolvent kurzu obdržel kromě obligátního osvědčení na závěr i výukové materiály v elektronické podobě.

Pro pořádek uvádím, že na účast v tomto kurzu jsem dostal od pořadatelů kurzu Oeno-2–3 slevu. Podrobnosti o kurzech, stejně tak termíny a ceny kurzů naleznete na adrese www.oeno.cz

Návštěvy pana Cuketky dostaly nový kabát v Týdnu – každé pondělí, před-před-předposlední strana s omalovánkovým logem. Celé je to velice čerstvé a tak se ještě ledacos může změnit. Celkový formát je podobný předchozím verzím na onlajnu, jen se malinko změnilo členění a rozsah. Výlety do českých podniků tedy budu směrovat především do Týdne, tady si nechám prostor pro zahraniční kousky a jiné lahůdky. Zároveň vítám všechny nové čtenáře z papírového Týdne. Pěkně si to tady prošmějděte – věřím, že vaše slintací okruhy nezůstanou ušetřeny! ;)

Konec hlášení.

A s nejlepší lokalitou! Tuhle raritu prostě musíte zkusit…

Upeč si sám, čili D.I.Y.

Ač kompletně vyždímán z vyhlídkové exkurze po našem hlavní vlakovém koridoru, lapnul jsem v podvečer plátěnou tašku, osedlal svou tichou bestii a vyrazil na lov bezzzu! Samozřejmě jako každý jiný bezový lovec jsem ihned po honitbě (úspěšné) vyhledal malé občerstvení.

Tím zdrojem osvěžení byl jeden z mých top 10 podniků v Praze – občertstvení u usedlosti Vizerka, s lesostepí a údolní nivou. Ve Vizerce mají totiž zcela nevídanou nabídku. Můžete si tam koupit sodovku, lahváče, nebo třeba tatranku, ale hlavně si tam můžete koupit čerstvý neupečený špekáček! Co pak ale se syrovým uzeniny kouskem? No přeci opéct na připraveném ohýnku, který je vám plně k dispozici.

Je to jednoduše krásné, krásně jednoduché a nesmírně vtipné. Nejlepší lokalita zaručena. Nula automobilistů, nula turistů a nula obsluhy. Jen tam tak sedíte, popíjíte, opékáte a lepíte galusky. 100% zážitek uprostřed zaručen… ;) (Mapa pokladu zde)

Měli jste taky tak pěkný víkend?

Stručné shrnutí letošních návštěv pana Cuketky za vínem pro všechny, kteří si letos jako on vytyčili ochutnat alespoň tisíc vzorečků… ;)

Grand Prix Vinex 2007 – BVV

Pro mne zatím nejlépe zorganizovaná letošní akce! Vysoká úroveň na straně hostů i personálu. I když je možné, že za tu pohodu vděčí akce téměř nulové propagaci a nemožnému datu/času konání. Kde jinde se vám může stát, že máte chvílemi celý degustační stánek s GP Vinex 2007 a hosteskou jenom pro sebe? Znovu vypichuji perfektně zvládnuté odlivky, karafy s vodou, led a oplachovače – vše na starosti pořadatele pro celý pavilon. Toto by mělo být normou pro všechny akce podobného rozsahu. Detaily a enografologický rozbor zde…

• vstupné: 250,- Kč
• degustační sklo: v ceně
• počet vzorků: 273 v GPV + 35 moravských vinařů
• cuketkowitz rating: 8/10

Víno & Destiláty 2007 – Výstaviště Praha

Pravděpodobně největší soudobou akcí v Česku je veletrh Víno & Destiláty 2007. Po celé tři dny jste měli na pražském Výstavišti možnost ochutnat stovky vín z celého světa a seznámit se s desítkami různých vinařů. Pan C. nebyl zrovna ve formě a tak dorazil až na poslední den, motivován hlavně možností bližšího seznámení se soudsedy matesolovic a jejich želízky v ohni ;)

Akce nezklamala svým rozsahem a i úroveň vystavovatelů a hostů byla, až na drobné výjimky, převážně vysoká. Jediné co mně pozlobilo, byl chaos co se týče odlivek, vody a udržování čistého skla. Odlivky na některých stáncích chyběly, voda byla téměř vždy podpultově na vyžádání a samostatné oplachovače jsem nezahlédl. Pořadatelé sice roznášeli čisté sklenice na tácech a i voda byla k dispozici u prodejců stojanů s vodou, ale kapacitně to podle mého vůbec nestačilo. Přimhouřím-li ale očko, tak to byl velice příjemný a snad zase za rok opakovatelný zážitek! ;)

• vstupné: 400,- Kč / den
• degustační sklo: 50,- Kč nebo 100,- Kč
• počet vzorků: v soutěží 420, jinak nepočítaně z celého světa!
• cuketkowitz rating: 7/10

Valtické vinné trhy 2007 – Valtice

Masová akce s osobitou atmosférou, která moc nepřeje poklidnému degustování. Má tradiční organizační slabiny, které vyvažuje prostředím a dlouholetou tradicí. Ideální pokud se chcete dobře a levně opít, přejíst pečeným selátkem venku na trávníku a poté akci zakončit na libovolné místní diskošce. Hasiči Valtice zde!

• vstupné: 50,- Kč + víněnky á 5,- Kč
• degustační sklo: 40,- Kč
• počet vzorků: 835, v drtivé většině Morava
• cuketkowitz rating: 6/10

Galerie Rýnských ryzlinků 2006 – Národní dům vína

Jedna z nejmenších akcí, přesto velice sympatická. Kultivované prostory, pořadatelé i hosté. Špičková degustační pohoda a výhodný poměr cena/výkon. Jedinečná možnost vypracovat si svůj soukromý degustační profil odrůdy Ryzlink rýnský! Více o riesling-storming tady…

• vstupné: 350,- Kč
• degustační sklo: v ceně
• počet vzorků: 132 ČR + EU
• cuketkowitz rating: 7/10

Festival vín staré Evropy – La Casa Lusitana

Rozsahem nejmenší akce vinotéky La Casa Lustitana, která byla zvládnutá docela dobře. Na to, že se v podstatě jednalo o firemní prezentaci několika vinoték, mi nepřišla cenově výhodná. Cena jednoho vzorku byla od 10,- do 60,- Kč, organizačně dobře zvládnuté a personál až na malé výjimky perfektně informovaný. Vůbec bych ji sem nedával, nebýt portugalských vín Monte do Pintor, na která jsem se tam bezvadně namotal. Dobře mi tak! ;)

• vstupné: víněnky á 10,- Kč (průměrná cena vzorku 25,- Kč!)
• degustační sklo: na zálohu
• počet vzorků: 6 zemí/stolků, cca 60 vzorků
• cuketkowitz rating: 4/10

Jsem teď asi u 400. vzorku! Stihnu to letos? Kolik ochutnáte vín za rok? Pojďte závodit! ;)